Velikonoční kvíz 

Velikonoční anketa

Pečete velikonočního beránka?

zobrazit výsledky

   Vítejte v sekci
   velikonoční kvíz!

   Vyberte si z otázek
   podle své chuti.
   Závěr kvízu bude
   zveřejněn až ke konci
                                              doby velikonoční.

      
 

 

    Klíč k otázkám a zevrubný popis svátků -  sekce "Zajímavosti"

 


77.   Kterého církevního otce, teologa a filozofa, naz. "učitelem Západu"
        inspirovalo vejce při vypodobnění křesťanské ....(chybějící doplňme)?

" _ _ _ _ _ _  ještě není skutečností, jako vajíčko ještě není kuřetem.
  _ _ _ _ _ _  nás nabádá k tomu, abychom se nestarali o vezdejší věci,
ale očekávali budoucí. Je vejce, ale kuře ještě není. Je schované pod skořápkou a třeba na něj trpělivě čekat. Složme naše vejce pod křídlo oné slípky z evangelia, která volá na to obrovské a nešťastné město. Tou slepicí je moudrost Boží."

    Augustin z Hippa, též Aurelius Augustinus (354-430) píše o křesťanské N A D Ě J I.


76.   Na posměch Ježíšově královské moci mu byl římskými vojáky před   
        ukřižováním na hlavu nasazen věnec, tzv. trnová koruna.
        O jakou rostlinu se jednalo a jaký má tento věnec symboliku?

a)  Carthamus glaucus M.Bieb., Světlice,
          poddajné dřevité trnoví-bodláčí
b)  Paliurus spina Christi, Trnovec Kristův,
         1-3 m keř dodnes rostoucí na jeruzalémských pahorcích

c)  Zizyphus spina Christi, Cicimek trn Kristův, je ohebný lotosový keř svými listy
         připomínající břečťan zdobil v dávných dobách poutníky i velitele vojsk
d) 
(Sarco)Poterium spinosum L., keřík Krvavec trnatý z čeledi růžovitých

       Správná odpověď: všechny

 

 

 

                     Všechny tyto rostliny (na obr. s popisem) mají velmi silné, až několik centimetrů dlouhé trny a všechny podle odborníků všechny připadají v úvahu. V Písmu se výraz koruna používá v přeneseném slova smyslu jako označení moci, důstojnosti anebo radosti. Je symbolem vladařství. Korunu směli nosit pouze Boží zasvěcenci, tedy kněží a králové! O Ježíšově korunování trním se píše v Matoušově (Mt 27,29), Markově (Mk 15,17) a Janově evangeliu (J 19,5). Navlékli mu purpurový plášť, upletli trnovou korunu, vsadili mu ji na hlavu a začali ho zdravit: "Buď zdráv, židovský králi!"... Protože ani jeden evangelista nezmiňuje, že by Kristovi byla z hlavy trnová koruna sejmuta, prosadil se názor, že byl Ježíš ukřižován s ní.


75.   Ve 20. stol. se kraslice z obřadního velikonočního dárku určeného
        koledníkům proměnila v žádaný sběratelský předmět, jakýpak
?

  a)  dinosauří vejce
  b)  vejce Fabergé
  c)  ztracená vejce

          Správná odpověď: b


    Místo vyfouknutých vaječných skořápek, mnohdy umělecky vyzdobených, mohla mít vejce i podobu šperků nebo drahých ozdob. Na Rusi bývali v dobách cara Ivana IV. Hrozného (1530-1584) obdarováváni dvořané velikonočními vajíčky zhotovenými z drahých kovů a ozdobených drahými kameny. Méně významní členové královské družiny si domů odnášeli vajíčka ze dřeva a různě malovaná. Uvnitř byly vloženy jako odměna za službu peníze či jiný hodnotný dar. Dokonce i obyčejná slepičí, husí a kachní vejce se na carském dvoře zdobila zlatem a stříbrem a malovala se jako "ikony". Temperou na nich byly vykresleny "květiny a rostliny, mezi nimi ptáci a zvířata a lidé dobří, radující se z Kristova vzkříšení".

    Starou carskou tradici zdobených velikonočních vajíček obnovila ve 2. pol. 19. století největší ruská klenotnická firma, známá ve světě podle svého zakladatele a majitele, zlatnický závod Fabergé. První vejce Fabergé, tedy carské velikonoční vejce, nechal u zlatníka na zakázku vyrobit car Alexandr III. (1845-1894) pro svou manželku carevnu Marii Fjodorovnu k 20. výročí jejich zasnoubení. Pak u příležitosti Velikonoc pravidelně své ženě daroval tento klenot až do jeho smrti. V této tradici pokračoval jeho syn Mikuláš II., který je daroval své manželce i matce. V každém vejci bylo něco překvapujícího ukryto, ať šperky, miniaturní figurky členů rodiny, křesťanské symboly nebo stavby a různé pohybové mechanismy. Z 54 carských vajec (též naz. imperiální vejce) se dochovalo 42 vajec.


74.   Číslice "osm" - co má společného s Velikonocemi?!

       Jedním ze symbolických vyjádření Ježíšového zmrtvýchvstání je číslice 8. Den zmrtvýchvstání Páně byl nazýván "osmým dnem stvoření". Číslo 8 zavedl pro vyjádření nekonečna anglický matematik John Wallis (17. století). Kristova smrt a vzkříšení skutečně znamená nekonečno, neboť jeho oběť na kříži očistila lidstvo od prvotního hříchu a vrátila mu naději na život věčný.

     Osmým dnem je proto nazývána i neděle = památka zmrtvýchvstání Páně. "Osmý den", pro dnešního člověka takřka neznámé pojmenování, znělo běžně v raně křesťanské společnosti. Po šesti pracovních dnech stvoření a následujícím šabatu (sedmého dne), kdy Bůh spočinul (Gn 2,3), platil pro křesťany ještě další den (po šabatu) - den zmrtvýchvstání Krista - jako den osmý. Je začátkem nového, většího stvoření, vyúsťujícího do věčného klidu v jeho naplnění a radostném dokonání. Zjednodušeně: "Osmý den" za sebou nechává starý týden stvoření a je začátkem stvoření nového. Není důležitý zpětný pohled na to, co minulo, jakkoli to mělo přípravný charakter, nýbrž pohled na počínající - to nové - co začíná, o němž Pavel říká: "Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!" (2 Kor 5,17)

      Symbolika osmičky se v Písmu mnohokrát objevuje. Např. v perikopě o potopě světa v knize Genesis 7,13 - osm zachráněných. A osm dnů po velikonočním večeru se učedníci zase shromáždili, i tentokrát za zavřenými dveřmi, ze stranu před římskou státní mocí.    


73.   Co je to "pohodí"?

a)  církevní doba po Božím hodu velikonočním, tj. velikonoční doba
b)  tradiční pohození okrasných jarních cibulovin, tj. jejich zasazení
c)  v lesnické terminologii pohození zvěře pro jednoho zkoušeného psa-ohaře

       Správná odpověď: a)

   Pohodí, jak se v našich zemích nazývala velikonoční doba, je tvořeno šesti povelikonočními nedělemi.


72.   Představa jesliček či betlému je v našich zemích v současnosti
        spojena výlučně s Vánocemi. Ve které církevní době a ve kterých
        zemích bychom je mohly najít a jaké by bylo jejich pojmenování?

    Překvapivě právě o Velikonocích! Postní či pašijové jesličky. Ještě dnes jsou součástí velikonočních oslav v Polsku, Španělsku, Portugalsku a v některých částech Itálie. Ve Španělsku a Portugalsku se tyto jesle nesou během pašijového týdne v procesích. Dříve stály v kostelíčcích i u nás a měly zpodobňovat poslední události Kristova života. Původ této západokřesťanské tradice i její nejrůznější podoby a typy jsme probrali ve vánočním kvízu (spojeny se jménem Františka z Assisi). Postupem církevního roku se ke klasickým výjevům přidávaly a odebíraly postavičky, např. scény zvěstování Marii andělem, hledání noclehu, zvěstující pastýři, kteří ustoupili příchodem tří králů, zobrazoval se útěk do Egypta i uvedení Páně do chrámu. V době sílící protireformace začaly být jesličky v chrámech ponechávány od adventu až po Velikonoce. Po skončení Vánoc líčily Kristův velikonoční příběh.
    Zvláštní pozornost věnovali Poslední večeři, modlitbě a zradě v Getsemane, odsouzení Krista a jeho scéně na Kalvárii, zřídkakdy i položení do hrobu a sestoupení do pekel, ženy u hrobu, Kristovo zjevení se Marii a Marii Magdalské, cestu do Emauz, večeři tam i Tomášovu nevěřícnost. Cyklus uzavíralo zobrazení Nanebevstoupení Páně a seslání Ducha svatého. Postní jestličky byly doménou římskokatolických interiérů zejména díky jezuitům, ale nikdy si nezískaly takovou oblibu jako vánoční jesličky.


71.   Stejně jako je s Vánoci spojena cizokrajná rostlina zvaná Vánoční
       hvězda, tak o Velikonocích k nám z jiného kontinentu putuje a taktéž
       v domácnostech krásně kvete?

   Rhipsalidopsis či-li velikonoční kaktus. Pochází z jižní Brazílie a roste na pralesních stromech. Kaktus začíná kvést v dubnu a těší nás svojí krásou zhruba dva měsíce. Barva květů je různorodá - šarlatová, karmínově růžová, zářivě červená i bílá. Je podoben vánočnímu, jen jeho listy jsou pravidelnější a obroubeny červeným lemem.


70.   Velikonoční ostrov získal své pojmenování podle

   a)  britského mořeplavce Jamese Eastera. Ve skutečnosti se
             jmenuje Easterův ostrov. České jméno dostal omylem, tj.
            doslovným překladem objevitelova jména.
   b) 
svého oválného (vejčitého) tvaru
   c)  náhodného objevení ostrova na Velikonoční neděli,
             5. dubna 1722, holandským admirálem a průzkumníkem
             Jacobem Roggeveenem
                        d)  tradic ostrovanů, kteří omalovávali kameny jako kraslice

       Správná odpověď: c)


69.   Co je to "Agnusek"?

a)  velikonoční ubrousek
b)  medailonek s vyobrazením Beránka (z lat. Agnus Dei)
c)  předmět umělecký, lidový a náboženský z vosku či kovu
d)  malý zákusek ve tvaru beránka
e)  první jarní sek trávy

       Správná odpověď: b) + c)

    Ještě na počátku 20. století dostávali o Bílé neděli (viz otázka 65.) novokřtěnci od svých kmotrů a kmoter "agnusky", bílé voskové beránky, na hruď jakožto upomínku na Beránka božského a jako vyzvání, aby neupouštěli od něho. Zhotovovali se z vosku, který skapal s paškálu, anebo ze zbytku paškálu z minulých Velikonoc. Tato tradice je doložená od 5. století v Římě. Později se předávaly medailonky mosazné. Často jednu stranu přívěšku zdobil vypouklý Beránek Boží a druhou obraz světce (např. Jana Křtitele), dostávali je darem přední představitelé duchovního i světského života, kteří se ten rok význačně zasloužili o církev. 


68.   Nošení a uctívání kříže je v křesťanství chápáno jako

  a)  symbolika čtyř živlů, ramena kříže jako 4 světové strany
  b)  veřejné přihlášení se k víře našeho Pána, Ježíše Krista

  c)  módní záležitost, umělecký šperk
  d)  sepětí člověka, přírody a nebeských sil

        Správná odpověď: b)

    Nebylo tomu tak vždy. V helénisticko-hebrejské kulturní a náboženské tradici byl názor na ukřižování jako na obzvláště potupný způsob smrti hluboce zakořeněn. Podle svědectví Nového zákona byl Ježíš velekněžími vydán římské spravedlnosti a podle tehdejších římských zákonů byl jako buřič, protivládní povstalec, odsouzen k smrti na kříži. Tento potupný a mučivý popravčí nástroj se stal symbolem Kristovy oběti i jeho vyvýšení. Bůh se k ukřižovanému Ježíši "přiznal... ospravedlnil... vytrhl jej ze smrti... povýšil jej vzkříšením..." A tak prohlásil Bůh Krista pravým Mesiášem: "Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem.“ (Skutky ap. 2,36)
     Avšak i ranně křesťanská církev se vyhýbala spojování Ježíše se znamením kříže. Při zobrazování kříže se dokonce postava Ježíše nahrazovala beránkem, symbolem ichtys (ryby) nebo christomonogramem tvořeným prvními dvěma písmeny Christos (XP = chí+rhó) aj. Impulzem k rozšíření znaku kříže jako symbolu křesťanství a církve bylo až vidění císaře Konstantina I. Velikého a také nalezení "pravého" kříže císařovnou Helenou. Vznik různých podob kříže byl formován historickým vývojem. Podoba nejvíce užívaného tvaru kříže, tj. latinského kříže, pronikla do západního křesťanství až v 6. století (s postavou Krista) a rozšířila se v období karolínské renesance (9. stol.). Tedy pamatujme, "
Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit!" (Sk 2,32)


67.   Velikonoční svátky patří k nejstarší duchovní a kulturní tradici.
        Jejich
počátek můžeme zaznamenat :

  a)  v listech apoštola Pavla  - kolem roku 50.
  b)  v listech apoštola Pavla  - kolem roku 150.

  c)  v listech apoštola Pavla  - kolem roku 1150.

        Správná odpověď: a)


66.   Velikonoční doba teprve začíná.
       
Oslavy Velikonoc trvají až do Seslání Ducha svatého

        (tj. do letnic, svatodušních svátků), což je od Velikonoc:

a)  30 dní
b)  40 dní
c)  50 dní

        Správná odpověď: c)


64.   V křesťanském starověku i středověku byla velikonoční symbolika mnohem bohatší. Vzkříšeného Krista představovaly nejrůznější zvířecí symboly. Většina z nich se přestala používat nebo se jejich význam změnil. Které zůstaly zapomenuty?

 

  

Výraz "symbol" pochází z řeckého "symbolon", které se dá přeložit jako poznávací znamení, obraz nebo značka, která má svůj skrytý význam. Zkusme i my hledat zastřený obsah...
    Připomeňme si jen některé ze symbolů: např. bájného fénixe, páva či orla,
kteří podle legendy dostávají nový život z popela, takže připomínají zmrtvýchvstání..
   Páv je též symbolem nesmrtelnosti duše a vzkříšení, protože peří pávů se každý rok na jaře obnovují a jejich těla po smrti údajně nepodléhají hnilobným procesům. Páv symbolizuje také Boží milost, která sestupuje na člověka při křtu a on se tak rodí k novému životu.

     Čáp a vlaštovka se vracejí na jaře z teplých krajů
a tak připomínají návrat ze smrti do života.
    O ledňáčkovi se věřilo, že každoročně mění své peří,
takže se stal znamením obnoveného života.
     Používal se také symbol slimáka, který na jaře proráží víčko ulity

a kohouta, který ohlašuje příchod nového dne - vítězství světla nad temnotou.

   Ještě dnes se můžeme setkat s pelikánem jako symbolem Ježíše Krista a jeho ukřižování. Tento pták při nedostatku potravy krmí mláďata masem a krví ze svého boku. Zde viděl Augustin z Hippa paralelu s Ježíšem, který při ukřižování prolévá svou krev za hříchy lidí. Při Poslední večeři říká Ježíš učedníkům: „Vezměte a pijte z něho všichni; toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů“.

     Zmrtvýchvstalého Krista zobrazoval i pštros,
který klade svá vejce do písku, kde se působením tepla otvírají.

     A dokonce i žába, pro svá nápadná vývojová stadia!
     Zmrtvýchvstání symbolizovaly také ryba a plást medu,
které Kristus pojedl s apoštoly, když se jim po svém zmrtvýchvstání zjevil ve večeřadle (Lk 24,36-43).


63.   Jak se řeknou Velikonoce anglicky?

a)  Ostern
b)  Pâques
c)  Easter

        Správná odpověď: c)

   Ostara (Eostré) byla pohanská bohyně jara, plodnosti a byla oslavována během jarní rovnodennosti. Odtud se patrně vzalo anglosaské pojmenování Velikonoc Easter a germánské Ostern. Názvy snad vznikly i zkomolením středohornoněmeckého Urständ (zmrtvýchvstání) nebo Osten (východ). Slovanské Velikonoce, polsky Wielkanoc a slovensky Vel´ká noc, odkazují na Velkou noc, tj. slavnost Kristova zázračného zmrtvýchvstání. Na pravý význam bychom neměli zapomínat (viz otázka 1.). (A jedním z nejstarších názvů Velikonoc, je latinské slovo pascha pocházející z aramejského a řeckého označení hebrejských Velikonoc, židovského svátku pesach, v otázce 2.+26.) A les Pâques? - slaví Francouzi. Jarní kvítko Francie je sedmikráska, la pâquarette, v překladu "velikonočenka". Pro ČR je onou bílou jarní květinkou - sněženka.


62.  Jedna z legend o vzniku zvyku malování vajec říká, že chodili kdysi svatí muži po světě a na jednom statku poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta neměla sice ani skývu, nicméně našla v kurníku vejce, tak je upekla v teplém popelu a nakrmila jimi pocestné. Ti skořápky proměnili ve zlato a na památku té události rozdávala selka každý rok barevná vajíčka všem pocestným. O které svaté muže šlo?

a)  Petr a Pavel
b)  Ježíš a Petr
c)  Pavel a Jakub

        Správná odpověď: b)


61.  Vejce se dají barvit ledasčím. Např. přírodními prostředky. Na červeno máme červenou řepu, na zeleno špenát a perželovou nať, na modro kůru a šištičky z olše, na žluto šafrán. Ještě nám chybí hnědé vajíčko. Čím obarvit nahnědo nepůjde?

  a)  fazolemi
  b)  čajem či kávou
  c)  cibulovými slupkami

                                     Správná odpověď: a)


60.  Velikonoční vajíčko je odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti,
       života a vzkříšení. K barvení se používají různé odstíny,
       ale ta "
správná" a nejčastější barva je:

a)  modrá
b)  zelená

c)  červená

        Správná odpověď: c)

   Červená barva kraslic měla svůj význam. Staroslovansky jsou slova "krasnyj" a "krasniti" synonymy pro červený a krášliti na červeno. Odtud se vzal možná i název kraslice. Červená barva vyjadřuje sluneční energii, barvu krve, lásky i ochrany proti zlým silám. Proto vajíčko z lásky darované musí být červené a plné. Prázdné bílé skořápky byly kdysi symbolem smrti.

    Křesťané malování vajec vysvětlují jako znázornění krásy těla Syna Božího, obětovaného, vzkříšeného a oslaveného. Raně křesťanští myslitelé používali vejce jako symbol Ježíšova vzkříšení (vejce jako zamčený hrob, ve kterým je ukryt život). Podle jiného názoru měla červeně barevná vajíčka lidem připomínat, že o Božím Hodu velikonočním bývávali na svobodu propuštěni vězni a zajatci. K vyslýchání vězňů a zločinců se používaly mučící nástroje zvaná ohnivá vejce (ova ignita), a proto mohla získat velkonoční vajíčka rudý odstín.

     Už i antický římský starověk si vykládal svět do "omne vivum ex ovo", vše živé pochází z vejce. V císařském Římě byla červeně omalovaná vejce považována za znak radosti. Slepice matky císaře Marka Aurelia, snesla v den jeho narození červené vejce. A pak se stalo zvykem posílat si místo blahopřání červená vajíčka. 


59.  Co symbolizuje "šlehání pomlázkou"?

  a)  šlehání zajistí dívkám zdraví, veselí, svěžest a mladost na další rok
  b)  šlehání uchrání před chudobou a ukáže se, kdo má o dívku zájem
  c) 
šlechání zajišťovalo dívkám štíhlou siluetu, byly štíhlé jako proutek
             d)  šlehání zajišťuje mužům pozornost,
                    která se jim po celý rok nedostávala

                      Správná odpověď: a)

   Prapůvodně se jí říkalo "pomládka" či ještě přesněji "omládka". Slovo pomlázka vyjadřuje podstatu lidové tradice - pomlazení. (Od pohanských dob také symbolizovala též oplodňování.) A původně šlo o magický obřad, uznávaný dětmi a dospělými, který měl způsobit, že vyšlehaná děvčata budou po celý rok zdravá, svěží, veselá a pilná... a nebudou je štípat blešky. (Ano, i takto si opravdu šlehání zdůvodňovali naši pradědečkové). Dnes jde o zábavnou kratochvíli, avšak leckde zůstalo mnoho z původního významu a "upřímně" i "umně" se vyšlehává (nikoli bolestivě mrská), aby v následujícím roce neuvadly (jako květinky).


58.   Proč právě velikonoční polévačka, voda, co představuje?

   Bývalo zvykem, že se v noci z Bílé soboty na Hod Boží velikonoční (Velikonoční neděli), světil oheň (viz otázka 50.) a také voda. Voda představuje prazdroj všeho života, bez vody všechno živé brzy zahyne. Když pak kněz pokrapává věřící svěcenou vodou, navazuje na Ježíšovo veřejné působení u řeky Jordánu, kde je pokřtěn Janem Křtitelem. Při každém křtu se tak stává voda hlavně symbolem očištění duše, nového zrození v Kristu. Studená voda symbolizuje také potřebnou vláhu pro přírodu a vše živé, aby mohlo růst a zrodit se. Základem je zřejmě stejná symbolika, ze které vychází i polévání vody o Velikonocích.


57.    Zcela z jiného soudku než je pomlázka,
        je polévaní vodou rozšířené na .....?

   Zejména na Valašsku. Polévaní vodou platilo na lenivé spáče a někdy se poléváním vodou "odměňovala" děvčata chlapcům za vyšlehání pomlázkou.  V Maďarsku polévání dívek a žen má zajistit, že budou plodné. Kořeny polévání vodou sahají do předkřesťanských časů. Muži za to, že své příbuzné a známé něžného pohlaví postříkají parfémem, dostávají velikonoční výslužku. (Postříkání parfémem praktikují muži na úrovni.) Na východním Slovensku polévají dívky studenou vodou nebo je rovnou vykoupou v potoce, což jim má údajně zajistit svěžest a energii.


56.   Z jakého proutí má být pořádná  "pomlázka" upletená?

   a)  z březového
   b)  z vrbového
   c)  z větví zlatého deště

                    Správná odpověď: b)

   Je spletena z vrbového proutí a ozdobená barevnými stuhami. Takováto pomlázka k nejznámějším symbolům Velikonoc. Říká se jí různě : mrskačka, šlehačka, tatar, žíla, šlahačka, dynovačka, mrskút, korbáč, konak, čugar, šibák, kančák, rócak... Patřilo k povinnostem každého venkovského kluka naučit se otloukat a vyrobit jarní píšťalku a uplést pořádnou pomlázku.   

   Nejlépe z osmi dlouhých vrbových proutků. Říkalo se, že čím bude více spletených proutků, tím více předá vrba posilující jarní mízi plné života tomu, kdo je pomlázkou vyšlehán. Je proto nanejvýš trestuhodné, spokojí-li se koledník, natož žena nebo dívka s vyplácením nějakou náhražkou z umělé hmoty, vařečkou nebo pouhou rukou!!!

    Běžně bývaly dlouhé i jeden metr, ale také víc. Mezi největší rekord pomlázek, které byly spíše kuriozitou než určené na šmigrust, patří pomlázka dlouhá 5 m až přes 22 m, která spíše připomínala narostlý nos princezny z filmu Tři veteráni.


55.   Pojí se Pondělí velikonoční (Červené) s liturgickými úkony?
a)  ano

b)  ne

Ne, přesto je ze všech velikonočních svátků nejoblíbenější, hlavně kvůli koledě, pomlázce.


54.  Proč se "žehnaly / žehnají pokrmy" (na Boží hod velikonoční)?

a) na znamení velikonočního vítězství, a proto můžeme ukončit půst
      a radovat se
b)  aby lépe chutnaly a pro delší trvanlivost pochutin
c)  měly připravit organismus na návrat k tučnější stravě

      Správná odpověď: a) + c)

   Přechod od postu (viz otázka 47., 37.) k velikonočnímu hodování byl dříve mnohem markantnější než-li dnes a byl doprovázen liturgickými i mimoliturgickými úkony. Od 10. století se objevuje "žehnání pokrmů" při velikonoční slavnosti (před nebo po ní). Do kostelů se nosily ke svěcení - k požehnání různé pokrmy, hlavně ty, co byly v postu zapovězeny (maso, vejce, sýr) a dále také beránek, mazanec, chléb a víno. Na Chodsku jedli posvěcený pokrm ve stoje přímo v kostele. Vedle praktického významu - pozvolný přechod k normální, tučnější stravě - má žehnání především význam symbolický. Je znamením velikonočního vítězství: hřích a smrt jsou přemoženy, můžeme ukončit půst a radovat se. Vzkříšený Kristus nás zve na eucharistickou hostinu a svojí přítomností chce prozářit také naše domovy. Eucharistická slavnost má tak své pokračování v "agapé "- v bratrské hostině ve společenství věřících.

   Hospodář kousky svěcených pokrmů házel do studny, na pole, do sadu a do zahrady, aby byla po celý rok zdravá voda, dobrá úroda a hojnost ovoce a zeleniny (zejména východní Čechy). Ze stejného důvodu se rozhazovaly i kostičky z holoubátek upečených k obědu (Mladoboleslavsko).


53.  Na Hod Boží velikonoční byl stůl slavnostně prostřen
       a z kuchyně se linuly nejlahodnější vůně.
       Jakými slavnostními jídly jídelníček překypoval?

    Boží Hod byl příjemným dnem odpočinku a sladké zahálky. Nikdo nepracoval, jen se vařilo a jedlo. (Pozn.: Vaření - v odborných publikacích - není považováno za práci!) Začínalo se masovým vývarem, nechybělo pečené či smažené kůzle, příp. skopové v různých úpravách, jinde zase králík nebo drůbež, pokrmy z vepřového i hovězího masa. Především však uzené a lahodná šunka, sladký těstový beránek, boží milosti, bábovka, buchty, koláče a dort. Záleželo na tom, jak bohatá domácnost byla a jaké krajové zvyklosti její hospodyně v kuchyni vyznávala; a také záleželo na tom, zda se slavnostní oběd chystal na vsi nebo ve městě. Připravovala se také holoubata. Maso kůzlat se dostalo na velikonoční tabuli až později.
   Skutečného beránka si mohli dopřát jen zámožnější, třebaže se dříve v našich krajích chovalo hodně ovcí. Chudší si vypomáhali náhradou z kynutého těsta, z něhož pekli nejen mazance nebo koláče, ale ve speciálních formách hliněných a litinových, připravovali sladkého těstového beránka s rozinkami místo očí.
Více o symbolu beránka v ot. 21., 23.-27.
   Před slavnostním obědem se jedla vejce uvařená o Velkém pátku (požehnaná). Jejich pojídání bylo svůj význam - ochránily proti bloudění... Jestliže někdo zabloudil, stačilo, aby si vzpomněl, s kým u jednoho stolu jedl svěcené vejce a rázem našel správnou cestu.


52.  Co se událo na "Hod Boží velikonoční"?

a)  Kristus byl ukřižován
b)  Kristus vstal z mrtvých
c)  Kristus seděl u poslední snídaně

      Správná odpověď: b)

   O Hodu velikonočním, který je prvním dnem Velikonoc, Kristus vstal z mrtvých za svítání  "prvního dne v týdnu" či-li "prvního dne po sobotě". Sobota byla totiž podle židovského kalendáře posledním dnem v týdnu. A tak po vzkříšení Ježíše Krista končí post a začíná období radost, hojností a nadějí!


51.    Kde se vzala zvyklost věšet vajíčka na stromy?
       (Nápověda - z této země k nám přihopsal také velikonoční zajíček.)

  a)  z Polska
  b)  z Itálie
  c)  z Německa

      Správná odpověď: c)

  Německý zvyk Osternstrauch, věšení vajec na stromy, u nás zdomácněl stejně rychle jako velikonoční zajíček. Ať jde o větvičky ve váze ozdobené kraslicemi či keře až stromy, jde o hezkou kuriozitu, kterou si rádi přivlastníme..Na venkovní rostliny věšíme barevná umělohmotná vajíčka, která přečkají poryvy větru i nečekanou velikonoční sněhovou nadílku. V některých obcích naší republiky se do věšení vajíček, symbolu věčného života a Krista (viz ot. 34.), zapojí celá obec a kažpřinese svůj výtvor. Na obr. - velikonoční strom ověšený 9 500 kraslicemi v německém městečku Saalfeld (Durynsko).


50.  Proč je "Bílá sobota" bílá?

a)  křtí se novokřtěnci, kteří nosí bílé roucho (znak čistoty od hříchu)
b)  protože se v tento den má jíst bílá strava (mléko, bílky, krupicová kaše)
c)  v noci z pátku na sobotu roku 33
nečekaně napadl v Galileji sníh

      Správná odpověď: a)

  V tento dem končí postní doba a pašijové třídenní, vrcholí příprava na Velikonoce, nedělní Hod Boží velikonoční. Je dnem bdění u Kristova hrobu (den světla), přípravujeme se na velkou noc - zmrtvýchvstání Ježíše Krista, rozeznívají se zvony.
   V katolické církvi se v noci ze soboty na neděli světil oheň/světlo tzv. lucernarium (zvyk již za Cyrila a Metoděje) a voda. Ještě před úsvitem je zažehnut oheň a s ním pak zapálena velikonoční svíci zvaná "paškál"
. Vyvrcholením dne byla podvečerní mše zvaná Vzkříšení, kdy z Božího hrobu vyzvedl kněz monstranci a v průvodu ji nesl vesnicí. Zbožní věřící nesli obrazy/sochy Krista a Jemu vzdávali v průvodu hold i členové různých spolků, cechů, hasiči, ostrostřelci ve svátečních uniformách. Pro vzácnost dne si lidé oblékali sváteční šaty. Traduje se, že si každý musí na sebe vzít něco nového, aby ho beránek "nepošpinil".


49.  Mazanec je nedílnou součástí tradičních velikonočních svátků.
       Je však "
mazanec" nazván správně česky?

a)  vznikl z výrazu "namazaný", člověka unaveného a celkově společensky   
     večerpaného (požitím sladké pochutiny se udělalo mnohem lépe)
b)  vznikl z činnosti "pomázávání" těsta složeného z vajec, mouky a především
     tučného tvarohu (staročeská receptura), proto pomazanec
c)  z výrazu "mazaný", od člověka prohnaného až lstivého
, odtud mazanec

      Správná odpověď: b)

  „Jakej je to mazanec, bez koření a vajec?", ptá se známá koleda.

  Lesklý, zlatavý, voňavý mazanec posypaný mandlemi se peče na Bílou sobotu, na konci půstu. A jí se až na Velikonoční pondělí, protože jej o nedělní bohoslužby lidé nechávají posvětit. Odtud jeho další název "svěceník". Správně se má nařezat do kříže jako připomínka symbolu Kristova utrpení. A na povrchu se má lesknout jako zářící jarní slunce.

   A jak jinak, i k mazanci se pojí mazaná pověra:
Když hospodyně těsto vyp
racovala a dala kynout, neotřela ani neomyla si ruce, ale vydala se do sadu, kde rukama od těsta poplácala a pohladila ovocné stromy, které viditelně zasychaly. Mělo to zaručit, že na jaře znovu rozkvetou do krásy a budou plodit chutné ovoce


48.  Co je to plecovník?

   Ve Slezsku a na Valašsku se pekl a stále peče velice zajímavý mazanec, slaný masitý bochánek. Byl to bochník z bílé mouky, do něhož se zapékala slanina, domácí klobásy nebo kus poctivého domácího uzeného plecka (plecovník), někde se apékala i syrová bílá vejce. A baby, též babúvky, se zapékaly s pěkně prorostlým uzeným masem. Pekla se dále hlavička, jinak též škvařinka, škvařešina či škvračinka (na moravském Slovácku), nádivka (v Praze), nadívanina (Uherský Brod), sekanice (Zelečsko), velikonoční svítek (Českobrodsko), škvarenica (Valašsko). Nejspíše jde o různé krajové názvy téhož slaného bochánku s mírně jinou recepturou...


47.  Přísný půst se držíval o Velkém pátku, proč a jak vypadal?

    "My se zítra do pečení pustíme, uchystáno je vše; dnešní den ať je obětován modlitbě.", píše Božena Němcová v Babičce. Pokání a půst - projevem úcty k utrpení Ježíše a spoluúčasti na něm, s poděkováním za to, že Spasitel svou smrtí vykoupil lidstvo z hříchů. 

   Dospělí dopoledne nejedli a v poledne nosily hospodyně na stůl nemastné a neslané vařené kroupy. A kdo nevydržel jíst, ten si měl dát rybu (i ta byla vzácností). Proto se pekly velkopáteční náhražky vytvarované do podoby ryby z  bramborového či jiného těsta.
     Hospodyně připravily zpravidla pouze jedno jídlo za celý den, kterým bývala hustá a sytá polévka : z kysaného zelí, ze španátu, kmínu a kořenové zeleniny, z brambor, fazolí nebo z hrachu. Posypala se nasekanou pažitkou nebo petrželovou natí.
Polévka je zkrátka grunt a ostatní je špunt, říkávalo se. Dnes je polévka považována málem za zbytečnost, která od jídla jen zdržuje. Dříve se polévky servírovaly i k snídani a často tvořily s chlebem jediný chod k večeři. Své typické polévky měl čas vánoční i velikonoční. O Velikonocích byly komplikovanější a k vaření náročnější (zelňačka, zapražené z tmavé jíšky, valašská kyselica, střapačka, sedmikrásková, smetanová, komisařka, brčálka aj.).


46.  Co nám sděluje říkanka:
      "A tu z vísky k boží slávě             V chrámě truchlo: holé stěny;
       vzhůru běží zástup hojný:            oltář černá rouška kryje,
       veský lid to bohabojný,                na roušce kříž upevněný;
       a dnes Velký pátek právě.           v kůru zpívají pašije."

  Že naši předkové byli bezpochyby bohabojní a pečlivě si připomínali velikonoční události. V tento den roku se většinou nekonají bohoslužby, pouze při odpolední bohoslužbě se připomíná památka umučení Páně. Umlkají zvony a varhany, čtou se pašije a odhaluje se "Svatý" kříž, který se následně uctíval. Tento starý obřad patrně západní církev převzala v pol. 7. století z jeruzalémské liturgie.


45.  K čemu dříve sloužily dřevěné řehtačky?

a)  sloužily místo budíku na "noc nocí", velikonoční vigilii
b)  od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty svolávaly k bohoslužbě místo zvonů
c)  byly pomůckou, která se používala ke komunikaci s koňmi

      Správná odpověď: b)

  Též klapačky, hrkačky. Kluci s rámusící "muzikou" po vsích vyráželi v jidášském průvodu, kdy se honil Jidáš. A na Velký pátek "odklapali" po vesnici celkem třikrát: za jitřenky, v poledne a místo večerního klekání. A na Bílou sobotu za svítání a dobré jitro místo ranního zvonění. A pak nastal čas "vyklapávání". Průvod šel od domu do domu, kluci chvíli klapali a točili řehtačkami a pak spustili koledu (stežejní byla pobídka v její závěrečné č.):

    "Jidáši nevěrný, cos to učinil,
     že jsi svého Pána židům prozradil,
     za to budeš v pekle hořeti,
     Luciperem, ďáblem tam býti -
     kyrie eleison, peníze nejsou,
     kyrie eleison, vejce nejsou.'"


44.   Ve velkopátečním dni byly zavedeny nejrůznější oslavy dodržující
        se dnes zejména na katolické půdě. Které z nich zavedli jezuité?

a)  odhalování "Božího hrobu"
b)  pašijové hry
c)  zpívání hastrmanovi

      Správná odpověď: a)

   Od 10. století se v kostelích zřizoval mimo hlavní oltář symbolický "Boží hrob", v němž byla uložena monstrance a socha/obraz Ježíše Krista. Jezuité zavedli v 16. století honosné oslavy odhalování "Božího hrobu".

    Od 18. století bylo zvykem budovat skalní kaple Božího hrobu s různorodou výzdobou (fresky, rytiny a reliéfy, socha ležícího Krista), které se pak stávaly poutními místy (např. u Velenic). Na poč. 20. stol. vznikaly s tímto záměrem i umělé skalní dutiny - na vrchu Křemešník. Tuto kulturní památku vytvořil nám velice známý sochař František Bílek (po r. 1900).  

  Od 12. století bylo pašijové vyprávění (otázka 17.) doplňováno scénickým zobrazením. Takovéto hry se provozovaly nejdříve v benediktinských klášterních kostelech a později ve farních kostelech. Ve středověku byla oblíbená hra o třech Mariích. V baroku se z těchto her staly obrovské výpravné akce provozované jezuity a hlavně jejich studenty. (Jezuité je přímo nezavedli.) Dnes jsou v našich zemích pašiové hry vzácností (Hořice na Šumavě).


43.   Podle pověry se země otevírá a vydává své ukryté ......doplňte...

  Všeobecně se věřilo,  že se na Velký pátek večer otevírají hlubiny země a vydávají své poklady. Bylo tak pamatováno na hodné, spravedlivé a chudé, kteří bývali štědře obdarováváni. Na poklad ukazovalo mihotající světélko, svítící kapradí či ven deroucí se tajemná záře z otvoru. Takovýto šťastný nálezce pokladu-chuďas, vyšel z hory, která se před ním laskavě otevřela až ve stejný den o rok později. Posedlost velkopátečních hledačů pokladů je častým námětem v české literatuře. Nejznámější je báseň K. J. Erbena "Poklad" (sb.Kytice). Podle pověsti se na několik hodin otevírá i hora Blaník. (Spící rytíře mají také v Oškobrhu.)


42.   Proč museli Krista sejmout z kříže právě v pátek večer
        a úkon nenechali na sobotu? A kdo jej sňal?

   Ukřižovaná těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži. Na sobotu totiž připadal velký židovský svátek, Pascha (velikonoční obětní hod Hospodinův, otázka 23.). A proto Židé požádali Piláta Pontia, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati s kříže. Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému (lupiči), kteří byli ukřižováni s ním. Když přišli k Ježíšovi a viděli, že už je mrtev, kosti mu nelámali. Jeden z vojáků (Longinus?) mu probodl kopím (naz. kopím osudu) bok; a ihned vyšla krev a voda /symbolika/ - ev.Jan 19,31-35. Poté, co Pilát souhlasil, Josef z Arimatie s Nikodémem jej sňali z kříže, zavinuli do plátna a uložili do skalní hrobky. Historik J. Flavius, stejně jako další zdroje, poukazují na ukřižování tisíců lidí Římany. Ukřižované obvykle ponechávali na kříži do rozkladu, bez pohřbení, a tedy se těla nezachovala. Mohlo se stát, že rodinní příslušníci ukřižovaného se pohřbili, a proto mohlo být tělo zacháváno. Dochoval pouze jediný archeologický nález ukřižovaného těla datovaného do období Římské říše (tedy za života Ježíše), který byl nalezen v Jeruzalémě v roce 1968.


41.  V kolik hodin zemřel Ježíš na kříži?

   a)  v 6 hodin
   b)  v 9 hodin
   c)  v 15 hodin

      Správná odpověď: c)

Vezměme si události chronologicky:

  • "Bylo devět hodin dopoledne, když ho ukřižovali" (Mk 15,25) Časový údaj znamenal v hebrejském myšlení rozpětí mezi naší 9. a 12. hodinou. Byla to doba hlavní oběti v Jeruzalémském chrámu. Pátek je ráno šestého dne, kdy byl stvořen Adam.
  • "Když bylo poledne, nastala po celém kraji tma až do tří hodin." (Mk 15,33) V poledne byl Adam povýšen za krále kosmu, ale hříchem se zahnal do temnoty a den se stával temnějším (Ž 91,5-6 a Ám 8,9). A možná i odpoledne po pádu do hříchu hledal Bůh Adama a ten se před Ním skrýval (Gen 3,8).
  • "Ve tři hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachthani?“, což se překládá: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo stáli okolo: „Hle, volá Eliáše!“ Jeden z nich odběhl, namočil houbu do octa, nastrčil ji na rákosovou hůl a chtěl mu dát pít; říkal přitom: „Počkejte, chceme vidět, zdali ho Eliáš přijde sejmout!“ Ježíš však vydal mocný hlas a vydechl naposled." (Mk 15,38)
  • A v pátek večer Krista sňali z kříže a položili do hrobu ve skále, který patřil Josefovi z Arimatie (viz otázka 42.).

     

     Pozn.:
     Záměrně nepíši "páteční" události !
  Písmo neuvádí, že Ježíš byl ukřižován v pátek,
  nýbrž v "
den před sobotou" (Mk 15,42). Bible nám dokonce ani nedává možnost, abychom spekulovali, před kterým sabbatem došlo k ukřižování. Určitě to nebylo před týdenním sabbatem, sobotou, ale před výročním sabbatem, Hodem beránka (Paschou), který byl podle mnoha teorií, ve čtvrtek. Ježíš mohl být ukřižován ve středu a pohřben před západem slunce téhož dne. Po 72 hodinách byl vzkříšen při západu slunce, a to v sobotu. AJako byl Jonáš tři dny a tři noci v břiše velryby, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.“ (Mt 12,40). Když ženy navštívily hrob za úsvitu (až v neděli), nalezly jej prázdný.
V celkovém pohledu není nutné znát, kterého dne v týdnu byl Ježíš přesně ukřižován, ale co se událo!


40.  Co se v moment Ježíšovy smrti stalo v Jeruzalémském chrámě
       (podle evangelií) ?

a)  spadl zvon a nerozbil se
b)  roztrhla se chrámová opona vpůli
c)  v Jeruzalémském chrámě se samy od sebe otevřely dveře

      Správná odpověď: b)

  "Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů."
(Mk 15,38) - oddělovala svatyni o
d velesvatyně Chrámu, kde se uchovávala archa. Roztrhnutí předznamenává zboření druhého Chrámu (skutečně zničen Římany r. 70 po Kr.). S Ježíšovou smrtí padá jakékoliv oddělení Boha a člověka, neexistuje žádná opona, která by je rozdělovala. Opona je roztržena Bohem – shora.
(Jde symbolicky o prostor, kde spočívá Boží přítomost.)
Pozn.: O možnosti c) se zmiňuje židovský historik Josephus Flavius (37/38-100), ne evangelia.

Podrobněji k Velkému pátku bude  v "Aktualitách" (dne 14. 4.) - Zamyšlení na téma.


39.  Velký pátek (též Tichý, Bolestný) nám má připomenout :

a)  Ježíšovu Poslední večeři v zahradě Getsemanské
b)  proce
s odsouzení Ježíše, jeho ukřižování a pohřbení
c)  zjeve
ní Ježíše u svého hrobu Máří Magdaléně

      Správná odpověď: b)


38.  Zelený čtvrtek, den radosti i smutku, byl termínem odevzdání úroků
       a daní
. Čím dlužníci platili svým věřitelům?

   Vejci a zajíci. Dlužník se po zaplacení svých dluhů stával svobodným člověkem, který byl srovnáván se zajícem. Člověk o Zeleném čtvrtku nesměl nic půjčovat a nikým se hádat. Odměnou za to se mu prý vyhýbaly všechny hádky a naopak si k němu prý našly cestu peníze. Možná proto byl Zelený čtvrtek i dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci byli příjímáni zpět mezi věřící. Suché větve církevního stromu představující hříšníky se tak opět zazelenají.


37.  Jaké byly další lidové obyčeje na Zelený čtvrtek (29.3. 2018)?

  • Lidé v tento den vstávali velice časně. Hospodyně zametly dům... Až pak se rodina pomodlila. A všichni se omyli rosou – rosa prý zabraňovala onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice dodržovala až na Velký pátek.
  • Zejména hospodyně vstávaly časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blešky. K vypuzení nežádoucích obyvatel domu se používal i posvěcený proutek z Květné neděle. Někde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
  • Hospodářům se radilo zasít len a hrách, protože vše co bylo na Zelený čtvrtek zaseté, dobře prospívalo. Odpoledne se však již nesmělo pracovat.
  • Zvyk honění Jidáše (obvykle rychlého chlapce) po vesnici zanikl ve 20. stol.
  • Kdo snědl před východem slunce pečivo namazané medem, tzv. jidáše (otázka 31.), byl po celý rok chráněn před uštknutím hadů a žihadly vos.
        "Na Zelený čtvrtek věděly děti, že nebudou snídat nic jiného, než jidášky s medem,"
             píše Božena Němcová v Babičce.
        "Na Zelený čtvrtek jidáše jídáme, chodíme do lesa, fialky trháme,"
             napsal k tomuto dni Jaroslav Seifert.
  • Dodržoval se přísný půst, jedlo se jen syté jídlo bez masa a vše zelené (otázka 36.). Lidé se přísně postili před Velkým pátkem. 

36.  Proč se čtvrtek pašijového týdne (první den tridua)
       označuje
Zelený?

  Zelená barva se odvozuje mimojiné i od zvyku jíst zelené rostliny (špenát, zelí a bylinky - aby byl člověk zdravý po celý rok),  taktéž  od  zeleného  roucha  kněze, který si v ten den k bohoslužbě obléká. Podle jiných pramenů se Zelený čtvrtek nazývá podle zelené louky, na které se Kristus modlil.

 


35.  Co si připomínáme o Zeleném čtvrtku?

a)  Poslední večeři Páně, pedilavium, modlitbu v Getsemane a Ježíšovo zatčení
b)  Ježíš obědvá se svou matkou v Getsemanské zahradě, společně navštěvují tetu
        Alžbětu, kde se setkává s apoštoly
c)  v tento den byl Ježíš umučen a ukřižován

      Správná odpověď: a)

    Na Zelený čtvrtek vzpomínáme na Ježíšovu Poslední večeři s jeho učedníky a při ní ustanovenou eucharistii (Večeři Páně), ale i při ní konaný obřad mytí nohou (pedilavium), symbol Ježíšovy služebné lásky. Proto je Zelený čtvrtek označován za den milosrdenství a obdarovávání. Při Poslední večeři Ježíš označil jednoho z Dvanácti, Jidáše, jako zrádce. V doprovodu učedníků se Ježíš, v předtuše dalších událostí, odebral na Olivovou horu v zahradě Getsemanské, kde strávil noc v modlitbách a kde byl za svítání zatčen. Jidáš označil svého Mistra polibkem na jeho tvář, a tak ho vydal biřicům.


34.  Co symbolizuje vejce  - v křesťanské symbolice?

    
     Zavřený hrob, ze kterého vstal z mrtvých Ježíš Kristus

       (či přímo Krista vycházejícího z uzavřeného hrobu).



33.  Co symbolizuje vejce? Vyberte z možností:

  a)  nový život a narození
  b)  vzkříšení a nesmrtelnost
  c)  plodnost, úrodnost
  d)  štěstí a bezpečí
  e)  konec zimy a návrat jara, slunce

      Správná odpověď: všechny

   Vejce je symbolem nového života, již od pohanských dob; návratu jara a s tím konce zimy a více slunečních paprsků. Života, nesmrtelnosti a vzkříšení, protože obsahuje zárodek života a potřebné životní síly. Bezpečí, díky skořápce a zárodečného chaosu, ze kterého vznikl svět.


32.  Co je to "kraslice"?

   a)  město v okresu Sokolov, Karlovarský kraj
   b)  vejce ozdobené pracnou výtvarnou technikou
   c)  jiný název pro ženu-krasavici

      Správná odpověď: b)

   Lidová tvůrčí invence při vytváření kraslic bývala nezměrná. Každý kout naší země se mohl pyšnit trochu odlišnou technikou. Závazný byl často i ornamentální úzus a barevnost. Už sám fakt, že velikonoční kraslice zdobily všechny dívky a ženy, je fenomén obdivuhodný. Nejběžnější technikou a nejoblíbenější je batikování. Dále plastická kresba voskem, olepování dužinou sítiny, aplikace slámou, obtáčení nítěmi a vytváření vzoru rostlinným materiálem. Gravírování (oškrábáváním tmavé barvy), perforování (dírkovaná krajka), drátování, filigránská kovářská práce a kombinované techniky.
    Poslat kraslici znamenalo nabídnout lásku a přijetí kraslice bylo zavazující...


31.  Co jsou "jidáše"?

   Jidáše jsou typické velikonoční pečivo pokapané medem. Jedly se obřadně jako prostředek proti hadímu uštknutí. Tvarem: oválné placky s opakovanými řadami vpichů nebo válečky stáčené podle provazu oběšence Jidáše až po pečivo figurální. I těsto se různilo - levné rohlíkové těsto (pokapané medem) anebo těsto podobné vánočkovému, mazancovému či koláčovému.


30.  Škaredá středa, také "sazometná" (28.3. 2018).
       Podle lidové pověry by se v tento den lidé:

a)  neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce.
b)  měli mračit, byl to jediný povolený "mračící" den.

c)  měli hezky oblékat, aby nevypadali škaredě

      Správná odpověď: a)

     "Hned, co ještě mluvil, blížil se Jidáš, jeden ze dvanácti, a s ním zástup s meči a klacky od velekněží, zákoníků a starších." (Mk 14,41) V tento den Jidáš Iškariotský přislíbil veleknězům jeruzalémského chrámu zradit Krista za odměnu třiceti stříbrných (Mt 14,16). Byly tehdy cenou za jednoho otroka. Zradil Krista a "škaredil" se na něj. Ošklivý čin dal středě pojmenování.
     Podrobněji k postavě Jidáše bude v "Aktualitách" (dne 11.4.) - Zamyšlení na téma...
Zvyky:
Na Škaredou středu se začala barvit vajíčka – kraslice. Kromě toho začaly ženy zadělávat a péct ve formách beránky, které dozdobovaly myrtou či asparágem, na krku rolničkou nebo připojily červenou korouhvičku (viz otázka 24.). Taktéž se vymetaly saze z komínů, z pece a bílily se stěny.


29.  Lze stanout "Za Beránkem"?

   Ne, teologii za tím nehledejme. Vybíhá z hřebene Stěn na broumovskou stranu, jejichž hlavní atrakcí je věž Čertova tchyně s nápadnou korunkou, dobře viditelná z několika stran. Na hřebenu má křesťanský symbol: Beránka s křížem. Beránek označuje samozřejmě Ježíše. Podle této plastiky se skalní oblast odtud na SV nazývá "Za Beránkem".

O fenoménu zvířete rodu Ovis - berana, skopce, ovce, beránka -  by se dalo napsat víc.
Pro tvrdohlavé berany poskytuji odkaz:
http://znakyznackyznameni.cz/000_zzz/beran.html


28.  Co mají společného atmosférické úkazy-oblaka a Velikonoce?

   Skoro nic. Oblak zvaný řasová kupa (Cirrocumulus), za sebou jdoucí bílé obláčky vločkovitého tvaru, můžeme vídat po celý rok. Na pohled vypadají jako chomáčky bez stínu, jsou uspořádané do řad či skupin. Lidově se nazývají beránci (v němčině i francouzštině). Dívejme se i my někdy chvilku na beránky na obloze a zamyslete se nad jejich cestou i poselstvím. Beránky můžeme počítat... Ostatně počítání beránků/oveček i pro usnutí se dodnes praktikuje jak v Evropě tak i v Číně a Japonsku, ale zda i úspěšně?


27.  Co s "velikonočním beránkem" dnes?
     Je naše povídání o beránku jen čirá teorie nebo his
torická vzpomínka,
     ale bez významu pro náš praktický život?
     Je pro nás Beránek obrazně Ježíšem nebo Ježíš plní úlohu beránka?

   Dnes je zvykem, že nikdo nečte a když už čte, tak nerozumí. A když čte a rozumí, stejně zapomene, povzdechl si Stanislaw Lem. A když už se stane, že omylem něco přečte (mnohdy populární ironické články), nechce nic vědět a rozumět pravým souvislostem anebo si vysvětlí vše po svém. Ano, snadno zabrání hněv, aby mysl poznala pravdu. (Marcus Porcius Cato). Ale také je zaslepenost odsuzovat to, co neznáš, říká L. A. Seneca. Setkáváme se i s obhajobou své nevědomosti: "Já tomu prostě nevěřím a doba se rychle mění, je to přežitek." Jít do hloubky je na obtíž. Žije se plytce, a to sami sebou a sami pro sebe. Idea křesťanského Beránka (i židovského) je odsunuta stranou jako dávno překonaná (ale na druhou stranu se argumentuje dávno zapomenutými pohanskými božstvy, mytologií, kulty s atributy skopce, berana). Jedinec takto smýšlející často navenek vyznává: "Nevěřím v posmrtný život. Ale pro jistotu si s sebou vezmu rezervní prádlo." Tento vnitřní rozpor (rozháranost) komicky zachytil Woody Allen. A tentýž človíček si jde vzápětí koupit piškotového beránka nebo jehněčí anebo obojí (a Ježíš Kristus je obojím.) a jde slavit Velikonoce. Ale to není náš případ.

    My známe slavení a ustanovení Večeře Páně (eucharistie). Při ní řekl Ježíš svým učedníkům nad chlebem: Toto jest mé tělo, které se za vás vydává – a nad vínem: Toto jest má krev, která se za vás vylévá. Tím Ježíš vstupuje do role velikonočního beránka a bere na sebe jeho úděl :

      Beránek je tedy obrazně Ježíšem
      a zároveň Ježíš plní úděl Beránka.
Ježíš na kříži přijal své mesiášské a vykupitelské poslání, když se odhodlal být tu naprosto a zcela pro druhé. Vstoupil tak do role beránka dokonce nejhlouběji a nejdůsledněji ze všech, kteří do ní ještě před ním vstupovali (tisíce obětovaných a snězených beránků, Mojžíš a někteří proroci, Izrael v babylonském zajetí) a kteří do ní vstupují i po něm. V tomto smyslu křesťané vyznávají, že Ježíš je Beránek s velkým B. Ale není jiným beránkem než je ten starozákonní. Jen tuto roli dokonale naplnil.

Pečme si velikonoční beránky, mlsejme čokoládové, cukrové a společně hodujme, ale nezapomeňme: Kdo odmítá úděl beránka a chová se k ostatním jako dravý tygr, připravuje peklo a směřuje do něho. Kdežto trpěliví a pokorní beránkové táhnou vozík do nebe.


26.  Beránek nebyl obětován tak, že by jej spálili na oltáři,
       jak se obvykle dělalo s obětovanými zvířaty.
       Odedávna zabitého beránka jedli ve "
společném hodu". Proč?

     Hod jako sebeztotožnění s tím, který byl obětován.
Ti, kdož jedí beránka, se s ním ztotožňují a vstupují vnitřně do jeho údělu, tj. žít obětavě, pro druhé, vydávat se jim jako beránek, jít jakoby za ním jeho cestou. Hod beránka je pro všechny jeho účastníky velikým radostným ujištěním: Bůh se o vás stará, a i když půjde anděl zhouby kolem, nezahubí vás, jen když budete beránkovi bratři, když budete – obrazně vyjádřeno – s beránkem jednoho těla a jedné krve.
    
A to ovšem také zavazuje! Jako lidé vykoupení Beránkem, už nemůžete žít sobecky, jeden proti druhému, jeden na účet druhého. Když jste se hodem beránka ztotožnili s tím, kdo se vydal až do krajnosti, tedy na smrt, nemůžete odmítat jeho úděl, když budete vedeni jeho cestou, tedy všelijakou bídou i trápením.
(Prof. ThDr. Jan Heller).


25.  Egyptský národ byl ve starověku stižen deseti egyptskými ranami.
       Poslední, desátá a ta nejhorší byla:

a)  veškerá voda v Egyptě se proměnila v krev
b) 
smrt prvorozených ve všech rodinách a prvorozených dobytčat v jedné noci
c)  přemnožení kobylek a poničení zbytku vegetace

      Správná odpověď: b)

  Když prvních devět ran (1. voda v krev; 8. kobylky; 9. třídenní tma) nepomohlo, dostal Mojžíš příkaz od Hospodina, aby faraonovi ohlásil, že právě o velikonoční noci půjde Egyptem anděl zhouby a pobije všecky prvorozené. A poté co farao Mojžíše odmítl, pobil o velikonoční noci opravdu "anděl zhoubce" či "anděl smrti" všecky egyptské prvorozence.
     A
co Izraelci? Proč byli ušetřeni?
Byli ušetřeni ne proto, že byli ro
dem Izraelci, ale proto, že se předem přiznali k Hospodinu. Veřeje svých domů pomazali krví velikonočního beránka. Pro anděla zhoubce byla krev na veřejích znamením, že v takovém domě nemá už co dělat, protože tam už si smrt vybrala svou daň.
(Dnes vyvstává mnoho teorií, které tuto katastrofu logicky vysvětlují: Je dávána do souvislosti s plísní napadající obilí, a protože prvorození dostávali jako první svůj větší díl, mohli být i prvními oběťmi. Nebo díky privilegiu prvorozených spávat na nižším loži než ostatní členové rodiny mohli být zasaženi jedovatým plynem plížícím se nízko u země.)


24.  Beránek Boží znázorňován s doprovodnými znameními. Kterými?

   Kříž stojící za Beránkem je znamením vítězné smrti (smrti a vítězství nad ní); někdy je nahrazen praporem se slovy "Pokoj vám" či "Aleluja" a nebo bílou vlajkou s červeným křížem (vítěz nad smrtí). Bývá ověnčen palmami (jeho mučednictví a vítězství); někdy je také zobrazován s řeckými písmeny Alfou a Omegou (jeho věčný život), dále s aureolou. kdy je Beránek na skále, z níž vytékají 4 prameny  - představují milost vykoupení, která se rozlévá z kříže na všechny světové strany.

Obr. 1   Beránek Boží - alfa a omega. Bazilika de Nuestra señora del Pilar de Zaragoza, Španělsko
Obr. 2   Beránek Boží na skále: Giulio Romano, inkoust na papíře, rok 1540
Obr. 3   Beránek s gloriolou ležící na knize zapečetěné 7 pečeťmi (Zj 5,1-9) s bílým praporem a červeným křížem.

Obr. 4   Obětní Beránek s gejzírem krve vytékající z hrudi do kalichu.