Dušičkový kvíz

Anketa

Co upřednostňuji?

zobrazit výsledky

Vítejte na Dušičkovém kvízu

         Jako všechny tradice, i Dušičky mají svůj příběh...

 

 

1.  Všichni známe sbírku „Kytice“ (1853) od Karla Jaromíra Erbena.
      Která báseň této sbírky vychází z pověry o dušičkách? 
         Je to jedna z nejstrašidelnějších básniček,
         které nám ve škole doporučili jako povinnou četbu:

"To není kostel, to můj hrad!"
"Ten hřbitov - a těch křížů řad?"
"To nejsou kříže, to můj sad!"

   a)  Polednice
   b)  Dceřina kletba

   c)  Svatební košile

           Správná odpověď: c)


2.  Dušičky měly v minulosti v českých zemích svou symboliku dokonce i v jídle.
     Jaké jídlo se nejčastěji připravovalo?

a)  pečivo ve tvaru kostí       
b)  hrachovka se šunkou

c)  kapr na černo

        Správná odpověď: a)
 
   Pozn.:
  odkazy recepty:
http://www.falka.cz/kuchyne-pecivo-hnaty.php
  nebo http://domacipekarny.dama.cz/recept.php?r=4626

 


3.  K Dušičkám moderní doby ovlivněných americkým svátkem Halloweenem patří různé
      dekorace, ať dýní, košťat, koček, čarodějnic, netopýrů, kostýmů příšer a skeletů.
      Kde se vzal kostlivec, nesympatická postava s kosou v ruce, smrtka?

   Z myšlenkového světa temných dnů zamořeného morem ve Florencii (14. stol.) se nám dochovala postava s kosou, kostlivec s novým žacím nástrojem, který se v zemědělství užíval ke sklizni obilí. Jeho podoba se od té doby v obrazech „tanců smrti“ stala symbolem nemilosrdného kosení chudých i bohatých, výše i níže postavených. Smrt jako spravedlivý žnec.
    Pozn.: Obr. iluminovaná iniciála „P“ v Opatovickém brevíři, 1370-1380.


4.  Od kterého století se slaví Památka zesnulých, lidově Dušičky?

a)  od 8. stol.
b)  od 10. stol.             

c)  od 15. stol.

       Správná odpověď: b)
 
    Pozn.:
  Zavedl ji roku 998 opat Odilo z kláštera v Cluny.
  Chtěl zamezit praktikování
přežívajících pohanských (keltských) obřadů.

  (na obr. socha Odila z Cluny v Bazilice sv. Urbana, Troyes, Francie)
 


5.  V den Památky zesnulých mohly duše zpátky na svět.
     Podle toho, jaký byl jejich pozemský život, mohly živým pomáhat,
     ale i odplácet těm, kteří jim za života ubližovali.
     Proč je zapalování svíčky jedním z tradičních zvyků této doby?

a)  oheň měl duším pomoci najít cestu zpět k živým
b)  ohýnek měl osvítit temné hroby, protože se v tomto čase brzy stmívá

c)  oheň měl očistit duši zesnulých

     Správná odpověď: a)
  Pozn.:
  Z křesťanského pohledu mají na dušičky použité živé květiny a zapálené svíčky zdůraznit přesvědčení o tom, že pohřbením život nekončí. Podle ra
né křesťanské tradice jsou duše zemřelých v předvečer Dušiček propouštěny na 48 hodin z očistce, a proto jim jejich potomci nechávají na vhodných místech dušičkové koláčky a víno, aby jim alespoň na chvíli ulehčili v trápení...


6.  Věříme v CČSH na očistec a co očistec znamená?

   Římskokatolíci věří, že se zesnulí nedostanou do Nebe hned, ale musí být nejdříve očištěni od svých hříchů. Této fázi se říká „očistec“ a v souvislosti s tím se také věří, že k očištění jsou zapotřebí modlitby a odpustky. Proto se v den Všech svatých (1. 11.) přátelé a příbuzní a dokonce i nevěřící modlí za duše svých blízkých. Vzhledem k tomu, že jen málo lidí dosáhne za života dokonalosti, jeví se „očištění“ jako nezbytná podmínka k tomu, aby duše přišla do Nebe. CČSH tuto nauku o očistci nevyučuje a odmítá, nevychází totiž z Písma. Podle naší nauky jsou svatí všichni ti, kteří vejdou do Nebe, tedy to může být každý upřímný věřící.
Na obr. je znázorněna představa očistce od Hieronyma Bosche.


7.   Reformace představu „očišťování duší“  odmítla s tím, že není biblická.
      Tato katolická praxe znevažuje Boží milost, když posílá zesnulé věřící křesťany do očistce, a že oběť Kristovu považuje za nedostatečnou, když ospravedlnění podmiňuje lidskými zásluhami. Reformace zdůraznila skutečnost, že mrtví i po fyzické smrti žijí plně v Bohu, i když se tento život nemůže spojit s žádnými časovými a prostorovými představami.
       Který protestantský reformátor chtěl a snažil se potlačit slavení Dušiček v Sasku?

a)  Ulrich Zwingli
b)  Martin Luther
c)  Jan Kalvín

     Správná odpověď: b)

   Pozn.:
   Pro Luthera je autorita Písma je vyšší než autorita církve (sola scriptura).
Boží milost je dar, který není možný si nijak zasloužit nebo koupit (sola gratis). Člověka  ospravedlňuje jeho víra, nikoliv dobré skutky (sola fide). Z těchto tří principů vyplývají i Lutherova negativní stanoviska k otázkám skutkaření, sedmi svátostí, uctívání svatých a Marie, učení o očistci, papežství etc.  Anglikánská církev slavení Dušiček zrušila.


8.  Proč vznikla známá říkanka:

„Dušičky věrný,
nejste všecky stejný.
Některý jste bílý,
některý jste černý.“   ?

a)  z dobroty a dobročinnosti
b)  kvůli lakomství a skrblictví

c)  poukazující na lidskou jedinečnost a individualitu

     Správ odpověď: b)

   Pozn.:
  Hospodyně na druhý den dělaly čtyřhranné pečivo zadělávané mlékem a plněné povidly či mákem tzv. „dušičky“, kterým obdarovávaly chudé lidi, žebráky, lidi postávající u kostela nebo hřbitova. Našly se však i hospodyňky, které dělaly dušičky z dvojího těsta. Pro rodinu bylo určeno pečivo z bílé mouky a pro čeládku z mouky černé, aby ušetřily. Díky tomuto lakotnému jednání se mezi čeládkou brzy rozšířila tato říkánka, která kárala hospodyni za lakotné dušičky.
Odkaz na recept dušiček: http://www.ceske-tradice.cz/recepty/dusickove/_zobraz=dusicky


9.  Která země má nejvyšší míru kremace v Evropě – 80,72 %?

    a)  Česká republika     
    b)  Velká Británie
    c)  Francie

         Správná odpověď: a)

 


10.  Že z evropského svátku Dušiček vznikl anglosaský svátek Halloween, ví téměř každý. Ale málokdo tuší, že se v minulosti i u nás slavily Dušičky, podobně jako je tomu dnes v USA, tedy s průvodem strašidelných a děsivých masek. Kde?

    a)  Podbeskydí
    b)  Podkrušnohoří

    c)  Podkrkonoší

         Správná odpověď: c)

 
Pozn.:
Již staří Keltové věřili, že pozvou-li si domů své přátele a budou mít na sobě masku, odradí duchy. Rovněž častým rituálem se stalo házení kostí mrtvých zvířat do ohně. Někdy se mezi ohni i chodilo jako očistný rituál. Dnes se z rituálů nedochovalo skoro nic.


11.  Kde se slaví dne 5. listopadu tzv. "Noc pálení ohňů"?

    a)  Dánsko
    b)  Španělsko
    c)  Velká Británie        

       Správná odpověď: c)

Pozn.:
Jednalo se o tzv. spiknutí střelného prachu (též Noc Guye Fawkese) v roce 1605, o neúspěšný pokus skupiny anglických katolických šlechticů o atentát na krále Jakuba I. Cílem spiknutí bylo usmrcení krále, jeho rodiny a většiny protestantské aristokracie tím, že chtěli vyhodit do povětří Westminsterský palác 5. listopadu 1605 v době zahajovacího jednání parlamentu.


12.  V roce 2011 National Geographic sestavil pětici nejslavnějších hřbitovů světa.
       Své místo tam našel i jeden český hřbitov. Víme, který?

a)  Pražský židovský hřbitov         
b)  Židovský hřbitov v Třebíči

c)  Malostranský hřbitov

     Správná odpověď: a)

    Pozn.:
   Fungoval  od roku 1439 do roku 1786. Jeho předchůdcem byl hřbitov z Nového Města nazývaný Židovská zahrada. Na hřbitově je pohřbena řada významných osobností židovské komunity, jako: Jehuda Liva ben Becalel zvaný Rabi Löw (1609), Mordechaj Maisel (1601), David Gans (1613) a David Oppenheim (1736).
Svou historií a osudem inspirroval mnohé české umělce: Antonína Mánese s jeho krajinářskou školu, Jaroslava Čermáka, Jindřicha Štýrského nebo básníky Jaroslava Vrchlického a Vítězslava Nezvala. Podle halachy nesmějí židé jednotlivé hroby rušit a především se musí zachovat náhrobek zesnulého. Nedostatek úložného prostoru na Starém židovském hřbitově způsobil, že se již stojící vrstva hrobů začala zahazovat hlínou, do níž byla vsazena vrstva dalších náhrobních kamenů. Tímto procesem došlo v některých místech až k dvanácti vrstvám hrobů nad sebou. Náhrobky byly vždy vyjmuty a zasazeny na nově zvýšený povrch hřbitova, což vysvětluje jejich nahromadění těsně vedle sebe.


13.  Kde je pohřben český učenec a biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský?

a)  v Amsterdamu
b)  v Naardenu          
c)  v Rotterdamu

     Správná odpověď: b)

   Pozn.:
   Holandské pevnostní město Naarden je známé místo posledního odpočinku světoznámého  českého   pedagoga, teologa a filosofa Jana Amose Komenského (28.3.1592 - 15.11. 1670).
   Komenský byl pochován v kapli valonského kostela v Naardenu, na hrob se ale zapomnělo poté, co byl kostel počátkem 19. století zrušen. V roce 1929 byly jeho ostatky znovu objeveny a za spolupráce  nizozemského a československého státu byla kaple upravena jako mauzoleum, jehož interiér vybavili čeští umělci v roce 1937. Muzeum vzniklo v roce 1992. Od roku 2006 je zde umístěna stálá expozice Vivat Comenius s podtitulem Posel vzdělanosti, lidskosti a tolerance. Klade si za cíl ukázat Komenského z netradičního úhlu a podnítit zájem o jeho rozsáhlé dílo a nadčasové myšlenky. Stěžejní část expozice představuje osm panelů v kruhu umístěných, z nichž každý se vztahuje k určitému životnímu období Komenského.


14Který slavný český básník a novinář 19. století napsal:

    „Nebylo zatím v dějinách civilizovaného národa,
    aby se u něj neprojevila úcta k jeho mrtvým
    a starost o jejich stánky posmrtné
.“    ?

   a)  Jan Neruda
   b)  Jaroslav Seifert    
   c)  Jan Alois Zahradníček

        Správná odpověď: a)

Pozn.:
J. Neruda (1834-1891); J. Seifert (1901-1986); J. A. Zahradníček (1905-1960)
.
Hřbitovy a kolumbária nelze chápat pouze jako místa, kde naši blízcí spí svůj věčný spánek. Jsou to rovněž místa klidu a ticha, kde rozjímají živí. Mista tichého usebrání se do sebe. Snad se slzami, ale i s radostnými vzpomínkami v srdci, trochou něhy a s pocitem zvláštní tiché slavnosti. Podle toho je třeba o místa posledního odpočinku pečovat.


15.  Ještě na začátku 20. století se v jižních Čechách chodilo na Dušičky koledovat.
       O dušičkovém večeru obcházeli děti a mladí lidé domy v sousedství.
       Představovali tzv. “duše“. Zvonili u každých dveří a zpívali dušičkové písně.
       V okolí Českého Krumlova se koledě říkávalo :

   a)  „dušičkové chození za rodinkou“ ve večerních hodinách
   b)  „průvod na hřbitov“, kde se zapalovaly svíčky a lucerničky
   c)  „chodit po rohlíkách", protože odměnou koledníkům bylo většinou pečivo


         Správná odpověď: c)


Pozn.:   
Jak takové písně vypadaly? Třeba takto:

   "Duše, duše, dušičkový koláček,
   dopřej nám hospodyně dušičkový koláček.
   Jablka, hrušky, švestky a třešně,
   Jsou dobré věci, co radost nám udělají.
   Koláček pro Petra, koláček pro Pavla, jeden pro Stvořitele.
   Cesty jsou špatné a blátivé a naše boty staré a děravé,
   Nemáme ani kapsu pro dušičkové penny.
   Když nedáte penny, dejte alespoň půlpenny.
   Nemate-li půlpenny, tak vás Pán bůh opatruj."

Odměnou za píseň „duším“ byly horké dušičkové koláčky a občas nějaký peníz, který byl určen na mši za zemřelé. Podle pověry čím více snědl člověk dušičkových koláčků, tím větší bude přízeň zemřelých. Jeden koláček představoval jednu duši zesnulého.


16.   V  19. století se listopadová návštěva hřbitova, následná vzpomínka na zesnulé
         a pak posezení u prostřeného stolu ve městě neobešlo bez:

a)  pečení speciálního chlebu mrtvých, s podobným těstem jako bývá na vánočku či štólu,
         kte
rý se jedl v rodinném kruhu s nejbližšími přáteli na počest nebožtíka dne 2. listopadu
b)  zákusků, likéru a černé kávy

c)  čokol
ády, bonbónů a cukrovinek

            Správná odpověď: b)

    Pozn.:
   Za Rako
uska-Uherska i v dobách První republiky patřily k dušičkovým svátkům právě šlehačkové rakvičky a žloutkové věnečky. Rakvičky byly plněné šlehanou smetanou a ozdobené šlehačkovou vlnovkou a spolu s věnečky s jemným krémem a bílou polevou, která se krásně leskla jako první zimní námraza, byly ryze městskou pochoutkou.
    Na venkově  hospodyně připravovaly zvláštní pečivo, tzv. dušičky nebo boží kosti, protože se pekly ve tvaru lidských holenních kostí nebo překřížených hnátů. Pečivo se na venkově rozdávalo jako dušičková výslužka pocestným, žebrákům a chudákům. Pocukrované dušičky dostávaly děti za správně odříkanou modlitbu za zemřelé.
                    a) je tradicí v Jižní Americe (Día de los Muertos)     c) je tradicí anglosaského světa (Halloween)


17.  Zvyk zapalovat "hřbitovní světlo", lucerny zemřelých na hrobech
        jako symboliku věčného světla poprvé přinesli do Evropy roku 1268?

   a)  Liga výjimečných
   b)  Gnostici (od řec. gnósis: poznání, Světlo poznání)
   c)  křižáčtí rytíři z pevnosti Akkonu

          Správná odpověď: c)

Pozn.:
      Světlo mělo důležitou úlohu již v antické době, později u židů a křesťanů. V antických chrámech hořelo věčné světlo, mýtičtí hrdinové vstupovali do podsvětí s nádobkami s olejem, v níž hořely lněné knoty napuštěné smolou nebo včelím voskem. Pro Izraelity bylo světlo zdrojem radosti a štěstí. V tolikrát recitovaném Žalmu 23 -
"stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno. I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi Ty..." je jasně vysvětleno, kdo je Světlem: "Hospodin je Světlo mé a má Spása, koho bych se bál?" (Ž 27)

     Taktéž podle Nového zákona je světlem vše, co pomáhá najít cestu k Hospodinu. Zatímco v keltských oslavách Samhainu zaháněl a vedl svit luceren duše zemřelých do podsvětí, křesťané zapalují o listopadovém svátku svíce a lampy jako symbol věčného života v Ježíši Kristu. Ježíš nám řekl: „Já jsem Světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života. (J 8,12) Ve středověku se na farních hřbitovech stavěly před jižními portály kostelíků tzv. "lucerny zemřelých", které svým tvarem připomínaly antické majáky. Dušičkové svíce a lampy se po setmění stavěly do oken na znamení vzpomínáni na duše drahých zemřelých s tichou modlitbou.


18.  A jak je to s "naším" světlem ? Svítíme správně ?

a)  Samozřejmě! Nosím reflexní pásku na ruce a investoval-a jsem do svého oblečení,
           na cestách za šera i po setmění jsem dobře vidět a jsem náležitě chráněn-a.


    b)     Poctivě zapaluji svíčku svým zesnulým.
         A také mé světlo je před lidmi vidět, jak dokazují mé činy

        
a má křesťanská víra. Přikázání dodržuji a žiji podle Kristova evangelia.
            Nezapomínám, že pouze Hospodin dává mým očím to pravé světlo,
         potěšuje a osvětluje mé srdce
         a dává mi poznat světlo své slávy ve tváři Kristově.
         Ale zda správně svítím, rozhodne až Bůh-Otec.


c)  Se projeví na spotřebě energie. Změní se letní čas na zimní, přijdou brzké temné večery,
           slunce dříve zapadne, přijdou depresivní nálady a chce se mi dříve spát
           a všichni více nasvítíme, ale v domácnosti používám spořilky...

                   Správná odpověď: b)


 19.     Zdalipak světlo rozsvěcujeme nejen o dušičkách ?!
           A když jej zapalujeme, je na naše světlo vidět a je čisté ?

   Je psáno: "Světlem tvého těla je oko. Je-li tvé oko čisté, i celé tvé tělo má světlo. Je-li však tvé oko špatné, i tvé tělo je ve tmě." Přeji Vám : "Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích." (podle Lk 11,34 a Mt 5,1)
   "
Nikdo přece nerozsvítí světlo a nepřikryje nádobou ani je nedá pod postel, ale dá je na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo." (podle Lk 8,16)


20.  Kde vznikl dnešní nejznámější symbol Halloweenu - lucerny  (jack-o´laterns) vyřezané z
        dýní
ozařující temnotu noci vloženou zapálenou svíčkou nebo kouskem žhavého uhlí ?

     a)  Irsko
     b)  USA
     c)  Itálie


         Správná odpověď: a)

Pozn.:
  Irsko dalo vzniknout lucerně (angl. lantern) vyřezané z tuřínu, brambory, červené řepy nebo dýně (tykve). Během 18. století bylo nuceno
emigrovat až 700 000 Irů do Spojených stát kvůli strašnému hladomoru a protože pro Iry představovaly lucerny duše zemřelých, Severní Amerika se o poslední říjnové noci rozzářila světýlky z tisíců strašidelných lamp. Dávali je do oken a na verandy domů, aby vítaly všechny, kdo přijdou uctít památku zemřelých na vzpomínkové slavnosti. Podle lidové víry chránily tyto lucerny živé před úklady zlých sil. A protože Irové byli chudí a tuřín i brambory drahé, začali v Americe vyřezávat lucerny z levných žlutých a oranžových kulatých dýní. Z nouzového řešení se záhy stala móda. Dýně byly mnohem větší a pevná slupka se snadněji vyřezávala.


21.  Šklebící se ústa s vyceněnými zuby, veliké oči strašidelně svítící ze tmy...
        Jak přišly "jack-o´-lanterns" ke svému jménu?

    Nejspíš od irského taškáře a darmošlapa, pijana Jacka, který o říjnovém svátku několikrát podvedl samotného ďábla. Jack měl tak špatnou pověst a špatně i žil, že když o jednom Halloweenu zemřel, zavřela se před jeho duší nejen nebeská brána, ale i vrata do pekla! Jack, kterého nepustili do nebe ani do pekla, byl odsouzen k věčnému putování po zemí.
   Avšak ďáblovi byl tento šprýmař natolik sympatický, že se nad ním ustrnul a věnoval mu žhavý uhlík, aby si na nekonečné cestě mohl posvítit a ohřát se. Jack si jej schoval do vydlabané řepy a s lucernou se vydal zpět do světa lidí jako duch. Lidé od té doby věří, že je Jackova lucerna ochrání před nástrahami zlých sil a pekla.


22.  Přestože dušičkový čas patří k neveselému období,
         kdy vzpomínáme na naše drahé zesnulé,
         v jiných zemích probíhají jako bujará oslava života,
         k němuž smrt prostě patří. Dušičky jsou zde společenskou událostí,
         která trvá dva až tři týdny. O jaké zemi je řeč?

  
   
a)  Mexiko
    b)  Argentina
    c)  Venezuela


         Správná odpověď: a)

Pozn.:
     Mexický Den mrtvých (El Día de Muertos, Todos Santos) má jak předkolumbovský, tak i evropský základ. Mexické oslavy svátku mrtvých částěčně vycházejí z aztécké předhispánské tradice uctívání smrti a zároveň z evropského barokního kultu smrti a konceptu tance smrti, které v Mexiku padly na úrodnou půdu a rozvinuly se do dnešní podoby mohutných oslav. Na tržištích se prodávají svíčky různých velikostí a hračky pro děti - malé rakve, z nichž vyskakují kostlivci, oltáře s obětinami, kostry v nejrůznějším barevném oblečení, které se věnují všem činnostem živých - tančí, pijí hodují, prodávají ovoce, jedou na kole, vdávají se a žení. Jako za života...


23. 
        
     O symbolice kostiček v pečivu připomínající hnáty jsem již psala.
    Také o rakvičkách...  Ale co lebky?!
   V modních trendech se často objevují v různých motivech na mikinách, tričkách, halenkách a špercích. Nepřekvapí, že přeneseně patří i k tomuto svátku. Pro někoho jsou lebky příliš morbidní, pro jiné připomínkou naší konečnosti a pomíjitelnosti až kruté reality, jsou symbolem válečnictví a pirátství, někdy jde o pouhou recesi či běžný životní výjev jako v Mexiku.
                             Jak vypadají?
 

      V cukrárnách se prodávají cukrové a čokoládové lebky  zářivě ozdobené barevným staniolem (vpravo na obr.). Obyvate lé mexických měst patřící k vyšším společenským vrstvám na hroby kladou obvykle květiny, ale ostatní lidé přinášejí na hroby kromě květin a svíček i jídlo a pití, které měl zemřelý rád, případně hračky pro děti. Před hřbitovy a na ulicích se prodávají sladkosti z cukrové hmoty a čokolády ve formě lebek, kostlivců, rakví. Lidé si navzájem darují cukrové lebky se jménem obdarovaného na čele (PhDr. Kateřina Klápšťová). Zamyslíme-li se, uvidíme podobu lebky také ve vydlabané dýni. V USA zase běžně natrefíme na bonboniéry s lebkami, sušenkami, cupcakes zdobené lebkami (muffiny), dorty ve tvaru lebek etc.


24.  Jsou-li pro nás Čechy, Moravany a Slezany halloweenské zvyky z USA a dušičkové veselí
          z Mexika a Španělska přespříliš až nepietní, co by oni řekli na naše temné lokality?
          Nad kterým místem zahraniční turisté nevěřícně
kroutí hlavou
          a stojí zde v němém úžasu (viz obr.)?

    a)  Uranová Golgota - naučná stezka v Horním Slavkově
    b)  Dolní hřbitov ve Ždáru nad Sázavou

           - místo odpočinku posledního českého upíra       
    c)  kostnice sv. Jakuba v Brně - druhá největší v Evropě
    d)  hrad Houska - tajemný hrad s cestou do pekla
    e)  kostnice
u Kutné Hory - kaple Sedlec
                                  
se 40 000 lidskými ostatky naaranžovanými do různých tvarů

         Správná odpověď: e)


25.  Malému podzimnímu sluníčku kvetoucímu do prvních mrazíků se také říká :

   a)  podzimka
   b)  dušička
   c)  listopadka


         Správná odpověď: b) + c)

Pozn.:
    Existuje350 druhů chryzantém. Na vysokých i nízkých stoncích kvetou bíle, žlutě, zlatě, oranžově, fialově i sametově hnědě. Okouzlují nás velikými samostatnými květy i záplavou drobných květů jako by mělo přijít pestrobarevné léto... Ve své vlasti, v Japonsku a v Číně, jsou milovány a obdivovány. V Číně jsou symbolem věčného života a v Japonsku květinou císařů.

   V Evropě se jimi díky pozdnímu květenství a odolnosti vůči chladu zdobí o posledních říjnových a prvních listopadových dnech hroby a kolumbární schránky, proto se chryzantémám říká listopadka a s láskou se kdysi přezdívalo dušička. Bílé chyzantémky se nosily na hroby dětí a mladých dívek, tmavší květy byly určeny mužům; a žluté a tmavě červené se přinášely zase maminkám a manželkám.


26.  Zdobení míst posledního odpočinku zasnulých květinami je poměrně mladá tradice.
         Proč a odkdy byla zavedena a co symbolizuje?

    "Živé" květiny mají demonstrovat přesvědčení, že věříme ve věčný život, který nám byl dán skrze Ježíše Krista, Syna Božího a jejich "uvadání" nám mají připomínat pomíjivost pozemského života. Katolíci tuto tradici květinových darů určených mrtvým nepodporovali. Připomínaly jim totiž předkřesťanské kultické obřady ve starověkém Římě, kde se květiny obětovaly na oltářích Persefony (manželky boha podsvětí Háda). Až v 19. století se hřbitovy začaly postupně měnit z měst mrtvých na velké vzpomínkové zahrady. Tak začali pozůstalí přicházet na návštěvu k zemřelým s květinami a také je na hřbitovech vysazovali.

 


 

      Závěrem...
     Nejhezčí z Dušiček se však zachovalo - zvyk společně se scházet, vzpomínat na ty, které jsme měli tolik rádi a kteří již mezi námi nejsou.
    V dnešní uspěchané době se tradiční oslavy pomalu vytrácejí. Připomněli jsme si je, inspirujme se tedy alespoň trochu v oslavách, jak je vedli naši předkové nebo se dodnes slaví v cizině. A pokud nám nezbývá čas nebo chuť okázale slavit, prosím, věnujme našim předkům alespoň tichou vzpomínku. Ať už jsme s nimi měli jakékoliv vztahy, poděkujme jim za to, že tady díky nim jsme.

 

Autor:  Mgr. et Mgr. Petra Soušková
             V Ostravě  27. 9. 2017

TOPlist