Adventní a VÁNOČNÍ kvíz

    Vítejte v sekci
    * ADVENTNÍ a VÁNOČNÍ kvíz *

    Každý den zde budou přibývat
    nové otázky až do Třech králů.

Klíč k otázkám a zevrubný popis svátků - viz sekce "Zajímavosti"
http://ccsh-ostrava-zabreh.websnadno.cz/Zajimavosti.html



101.    Kdy končí Vánoce?

  Vánoční období končí s první nedělí následující hned po 6. lednu. Jde o neděli, kdy se slaví "Křest Páně". Tato neděle se slaví po slavnosti Zjevení Páně ("Tří králů" 6. 1.). Svátek Křtu Páně připomíná událost, při níž byl Ježíš Kristus pokřtěn Janem Křtitelem v řece Jordán. Tímto svátkem začíná liturgické mezidobí (po němž následuje doba postní).


100.    Jak vypadá 6. leden jinde ve světě?

  V některých zemích je zvykem postavit betlém až po Vánocích, umístit figurky tří králů co nejdále do jeskyně s Ježíškem a pak je každý den posouvat blíže k jesličkám, až v předvečer svátku Tří králů, 5. ledna, figurky stanou přímo u jesliček.

  Jinde je 6. leden spojen se stařenkou Befanou, hodnou avšak ošklivou čarodějnicí, která dětem nosí nadílku mnohdy bohatší než Ježíšek (Itálie). Pověst říká, že Befana při narození Ježíše hledala Betlém, ale protože ho nenašla, tak prý hledá dodnes. Nejznámější podoba je černý klobouk, rudé šaty a střevíce a černý dlouhý plášť.


99.    Příběh o Třech králích jak jej zapsali jen dva evangelisté, kteří se vydali hledat právě narozeného Syna Božího, jejich návštěvu u krále Heroda a potom cesta s dary do Betléma, jakož i tajný odjezd královského průvodu, tak aby to Herodes nezjistil, má své pevné místo v lidových Betlémech. Do dnešních časů se zachoval zvyk z 12. století psát svěcenou křídou na dveře 6. ledna iniciály oněch tří králů (K+M+B) a příslušný letopočet, což má ochránit dům v daném roce.

Ony tři písmena také skrývají latinskou větu:
"Christus Mansionem Benedicat."
Co znamená tato věta..?
"Kristus ať požehná tento dům.
"

Tři křížky symbolizují Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejde tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami. Místo českého "K" se používá latinské "C" (od Casparus - Kašpar).


98.    Jaké tradice a zvyky se pojí se svátkem Tří králů?

   Koledníci obcházejí domácnosti, přejí vše nejlepší do nového roku a za svá přání dostávají drobnou výslužku. Jedna z tříkrálových koled ku příkladu začíná takto:
 

"My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka."

Kašpar: "Král Kašpar já se jmenuji, v dálné Persii panuji.
Mé jméno česky znamená, že se o poklad starat mám."

Melichar: "Král Melichar jsem zase já, a Sýrie je země má.
Aramejské je jméno mé, značí, že můj král světlo je.

Sbor: "Co ty, černý, stojíš vzadu, vystrkuješ na nás bradu?"
Baltazar: "Já jsem Baltazar z Východu a za svou barvu nemohu.
Slunce je toho příčina, že má tvář je opálena.
Mé jméno babylonsky zní: Bůh králi život zachrání."


97.    Proč slaví východní a pravoslavné církve Vánoce až 6. ledna,
         tj. až svátkem Tří králů?

  Je znám také jako svátak Zjevení Páně  – zjevil se pohanům, ve východní liturgii je událost uznání Ježíše Krista prostřednictvím mudrců Králem, Spasitelem a Synem Božím chápaná jako původní svátek Ježíšova narození a od 3. století je nejdůležitějším vánočním svátkam pravoslavné církve. Zatímco západokřestanský svět adoruje fyzické narození Boha v nuzných podmínkách, pravoslaví oslavuje vyjímečnost Ježíšova původu. Více o Třech králích v otázce č. 56.


96.   Co je myrha, kterou společně s kadidlem a zlatem přinesli  
        Ježíškovi mudrci z Východu? A k čemu se používala?

  Rostliny, z nichž se získává myrha, se jmenují balzámovníky (Balsamodendron) rostoucí na území současné Etiopie. Tyto stromy mají trnité větve a patří do řádu Burseraceae. Z keře myrhy pravé (Balsamodendron myrrha) pochází ta opravdu nejkvalitnější myrha. Původně se také myrha sbírávala i ze stromu Commiphora abyssinica. Staří Egypťané myrhu přidávali i do prostředků k balzamování těl mrtvých. Dále ji využívali k výrobě vonných látek, ženy si natíraly tělo směsí myrhy a oleje. Ve starém Římě se myrha využívala také na výrobu mastí na vlasy a léků na nejrůznější nemoci. Stejně tak sloužila jako utišující prostředek podávaný odsouzeným ukřižováním.


95.   Františky již neodmyslitelně patří do každé domácnosti, která se
        hlásí k tradicím Vánoc. Vůně kadidla, která je pro ně typická se tak
        přenesla z chrámů do rodinných příbytků. Co víme o hořícím
        františku?

  "František" je označení pro vonný kužel zapalovaný o Vánocích. Jedná se o pálené dřevěné uhlí – často se používá lípa. Dřevěné uhlí se namele a přidá se k němu kadidlo, které dodává hořícímu františku známou vůni. Hmota se pak pomocí speciálních kleští vymačkává do tvaru jednotlivých homolek. Homolky se pak suší v sušárně nebo na sluníčku.

Tradice pálení vonných františků pochází z česko-německého pohraničí, především z Krušnohoří, a je stará 300 let. Její kořeny ovšem sahají podstatně hlouběji až do archaických dob, kdy se vykuřovaly a očišťovaly příbytky na přelomu starého a nového roku (otázka č. 86).

Jméno františek získaly tyto kuželíky nejspíše od zakladatele novodobého pojetí Vánoc, Františka z Assisi. Možná je však původ názvu jinde - v angličtině se kadidlo nazývá frankincense, a pochází zřejmě ze staré francouzštiny "franc encens" (tedy čisté, ryzí kadidlo).


94.   Z čeho se získává kadidlo?

  Tato aromatická látka (olibanum) se získává z vonné pryskyřice kadidlovníku pravého (Boswellia sacra), který roste v Jemenu. Tento strom dorůstá až do výšky pěti metrů. Klejo-pryskyřice vytéká ze zářezů na větvích stromů do předem připravených nádobek. Pak se suší. Pravé kadidlo je téměř neprůsvitné a na lomu se voskově leskne.


93.    K začátku roku se váže zajímavá pověst spojována s českým
         drahým kamenem, který přináší zdraví, světlo, úspěch i lásku,
         a proto se z lásky i dával. O jaký
minerál jde?

  Minerál pyrop zbarvený železem a chromem ohnivě červeně až černočerveně známý jako legendární "český granát". Latinské ´granatus´ (zrnitý) vzniklo od ´granum´: zrno, jádro. Minerál vypadá jako zrníčko z granátového jablka (granatum, í, n.). Římané, Židé, alchymisté řadili granát ke kalendářnímu měsíci leden. Podle starozákonní legendy osvětloval granát vnitřní prostor Noemovy archy během dlouhé cesty. Zesiloval světlo.
   Granát, symbol věčné lásky, ochrany na cestách, rychlého návratu, světla a víry
, neboť Světlo se chápe jako spasení: "Hospodin je světlo mé a spasení mé, koho se budu bát? Hospodin je síla mého života, z koho bych měl mít strach?" ("Hospodin je se mnou", z listu Mistra Jana Husa)


92.    Kde mají původ blahopřejné lístky k Novému roku... s P.F.?
         ...a co znamenají?

  Hrabě Karel Chotek (1783-1868) vynalezl blahopřejné lístky k Novému roku, když byl ve funkci nejvyššího purkrabího v Čechách. Rozesíláním novoročenek se vyhnul povinnosti osobně přijímat gratulanty využívající této společenské události k přednášení svých proseb a stížností. Říkalo se jim proto omluvenky. V Čechách novoroční tisky zdobily v 19. století nejčastěji ocelorytiny navržené profesorem Josefem Berglerem (1753-1829), ředitelem pražské umělecké akademie. Výtěžek z prodeje omluvenek byl věnován dobročinným ústavům přečujících o sirotky, chudé a nemocné.

   Nejoblíbenější byly obrázky bohyně Fortuny s nápisem - "P.F."  P.F. od franc. "Pour Felicité" v překladu "pro štěstí". Francouzština patřila na počátku 19. století k povinné výbavě nejvyšších společenských vrstev, francouzská inspirace není proto překvapující.

   PF je tradice hezká a bylo by výrazem českého nesebevědomí říkat si, že PF nebudeme užívat, protože jej neužívají ani Němci, ani Angličané, ba ani ti Francouzi, kteří s ní přišli.

   Vedle nejběžnějších papírových novoročenek se vzácně setkáváme i s novoročenkami keramickými, kovovými, dřevěnými a v poslední době se lze stále častěji setkat s novoročenkami v elektronické podobě.


91.   Novoroční předsevzetí, touha něco změnit a začít dělat jinak,
        je každoročním odhodláním mnohých z nás.
        K
olika lidem se je povede dodržet/splnit?

  a)  50 %
  b)  20 %
  c)  70
%
          Správná odpověď: b) 

  Ano, všichni jsme si občas dali nějaké to předsevzetí. Malé či velké, které jsme dodrželi anebo nesplnili, ale chtěli jsme... Abychom se zbavili zlozvyku, zdravěji žili, dělali něco lépe, byli lepšími lidmi, vždyť je nový rok a začínáme s novým čistým štítem. Proč ne?! Některé myšlenky by nebyly od věci. Pracovat na sobě a na svém rozvoji je vždy dobrá věc. Za rozumnější než novoroční předsevzetí ovšem považuji pravidelné zamyšlení nad tím, co děláme a jak žijeme.

  Až 80 % lidí snad ani nevěří, že by je mohli splnit. Nesnaží se a také jde o módní záležitost (bez patřičné váhy), a tak pozbývají svého smyslu, což je někdy škoda. Předsevzetí většinou dopadají, jak poznamenal E. M. Remarque, takto:

"Člověk je velký ve svých předsevzetích, ale slabý v jejich provádění."

  Proto si vezměme příklad ze Senecy:

„To ať je naše největší předsevzetí:
co si myslíme, říkejme,
a co říkáme, to si mysleme;
nechť souhlasí řeč se životem.“

Nikoli slovo, úmysl, myšlenka, plán, předsevzetí, rozhodnutí, úsilí, houževnatost, ale ČIN !!!


90.   Jestli pak víte, co vynalezl Tom Smith, anglický cukrář v roce 1847?

  a)  adventní kalendář
  b)  vánoční prskavky
  c)  skleněné vánoční ozdoby

              Správná odpověď: podle obrázku


89.   Kdo nebo co byly "ometačky"?

a)  košťata, která se vyráběla z přemrzlého klestí a prvně se jimi zametalo
       
na Štěpána
b)  osamocené ženy, které na Štědrý den chodívaly ke známým a příbuzným,
        aby nebyly samy doma
c)  černě oděné chudé ženy s hlavou omotanou bílým šátkem, které chodily na
       Silvestra po domech a ometaly kamna, aby v příštím roce dobře hořela

             Správná odpověď: c) 

88.   Co pro nás znamená silvestr?

  Pro mnohé znamená uvažování nad rokem uplynulým, co se nám povedlo či nepovedlo a co by chtělo změnit.
Současnost udává silvestrovský trend ve stylu bujarých oslav, veselé společnosti (které ráno končívají jako na obrazu Salvadora Dalího), kdy milióny lidí na světě nevědomky oslavují (a zapíjejí) muže žijícího ve 4. století po Kr.

  Den jeho svátku má ale i symbolický význam. Tak jako 31. prosince končí jeden rok a s nadějí očekáváme příchod nového, tak i pontifikát Silvestra I. označuje konec éry pronásledování křesťanů a začíná zlatý věk církve.

  Den silvestr se původně nespojoval s žádnými zvyky. 1. ledna jako první novoroční den přijali křesťané spolu s juliánským kalendářem. Konec kalendářního roku v dávných dobách připadal na 25. 12., ale i 25. 3. a 1. 3. Ve starověkém Římě byl spojen s pohanskými zvyky, kdy se loučli se starým rokem nevázaným veselím. V 16. století se v západokřesťanských zemích ustálil kalendář gregoriánský a Nový rok 1. ledna. Hospodářský rozvoj v 19. století proměnil silvestrovskou noc v jednu z největších oslav roku.

  Všichni určitě známe pořekadlo: "Jak na Nový rok, tak po celý rok." Silvestr je taktéž výzvou k úklidu, dodělání restů a co je nejdůležitější: být na sebe milí, hodní a vyvarovat se hádek. Na Nový rok by se neměla servírovat drůbež, ať neuletí štěstí a měla by se servírovat čočka, aby se rozmnožovaly penízky.


87.   Shodneme se na tom, že silvestr je den a Silvestr je pán,
        podle kterýho se den jmenuje. Je posledním kalendářním dnem.
        Kdo byl Silvestr?

  a)  muž pocházející z lesa
  b)  papež a zároveň patron domácích zvířat a dobré úrody
  c)  veselý pán, byl pro každou srandu
  d)  lesní bůh i průvodce apoštolů

          Správná odpověď: všechny kromě c)    

  Poslední prosincový den patří památce Silvestra I., 33. papeže. Přijal křest jako mladík a vyrůstal v době pronásledování křesťanů za císaře Diocletiana (asi 244–asi 312/316). Silvestr se proto s dalšími věřícími ukrývá v lesích na Monte Soracte blízko Říma. Na základě této životní etapy pak zřejmě vznikne jméno Silvestr, které si vybere už jako papež. Možná proto označení: „muž, pocházející z lesa“. Odkud se vůbec vzalo jeho jméno? Pochází z latinského slova "silva", což znamená les, a odvozeného silvestris, neboli lesní a z lesa pocházející.

  Příbuzné jméno Silvius (Silvio, Silván) pochází z římské mytologie od bůžka stromů, lesů a polí Silvana. Bůžek Silvanus je nejspíš z počátku obávaný škůdce, ale kolem přelomu letopočtu se stane oblíbeným ochráncem pozemků, lesů, stád, sadů a vinohradů. Ochraňuje také hranice jednotlivých pozemků. Zobrazuje se jako starší venkovan s borovým věncem na hlavě. Mívá u sebe nůž, polní plody, psa a kohouta. Miluje hudbu a hraje na syrinx (Panova flétna). Lidé mu obětují hrozny, mléko, víno, maso a selata, aby měli zdravý dobytek. Další tvar jména je Silas, což byl v Bibli průvodce apoštolů Pavla a Timotea.

  Papežem se stal v pouhých 21 letech 31. 1. 314 (za vlády Konstantina I. Velikého) a zemřel 31. 12. 335. Jeho pontifikát trvající 21 let s sebou přinesl proměnu pohanského Říma na křesťanský. Silvestr provedl úpravu bohoslužeb a liturgie: přikázal, aby napříště oltáře byly místo ze dřeva staveny z kamene. Oltáře neměly být pokryty hedvábím, ale pouze plátnem. Stanovil přesné stupně svěcení kněží. Je spojován i se vznikem římské pěvecké školy. Podle další tradice se zasloužil o slavení neděle jako „dies Dominica“ - "den Páně". (Jako sváteční den v celé Římské říši byl Konstantinem zaveden ze 7. března 321.)

  Pro zajímavost:
Dříve se v češtině toto jméno psalo s ypsilonem, v některých jazycích tento zvyk přetrvává. Ženskou variantou jména je Silvie.
Ze současných celebrit s tímto jménem vyniká hollywoodská hvězda Sylvester Stallone (*1946)
.


86.   Proč s o Vánocích naplňují mnohé domácnosti vůní rozpálené
       
purpury a zapálených františků?

   Na památku darů, které přinesli Jěžíškovi mudrci z Východu. Ve všech kulturách od nejstarších dob byli bohové uctíváni pálením vonných látek. Kadidlo bylo v křesťanské víře symbolem Ježíšova božství a je také symbolem lidských přání.

"Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě..." (Žalm 141,2). Vyjadřuje úctu a poctu . Při obřadech je užíváno i v souvislosti s eucharistií (okuřování oltáře, kříže, darů) a s pohřebními obřady. Vykuřovalo se za účelem přivolání a usmíření bohů i při meditacích. CČSH toto rituální vykuřování nepraktikuje.


85.  Kdy byly poprvé k rozzáření vánočního stromku použité elektrické
       svíčky
?

  a)  1785
  b)  1895
  c)  1935

          Správná odpověď: c)    
 


84.  Kdo složil slavnou Českou mši vánoční?

a)  Bedřich Smetana
b)  Antonín Dvořák
c)  Jakub Jan Ryba

        Správná odpověď: c)    

  Česká mše vánoční, také uváděná jako mše "Hej mistře" nebo lidově "Rybovka" je česky psaná církevní skladba Jakuba Jana Ryby (1765-1815), který je též autor jejího textu. Přestože je stavěná stejně jako latinská hudební mše (části Kyrie, Gloria etc.), jedná se o pastorální hru aplikovanou na liturgii tradiční mše; příběh vypráví o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. Česká mše vánoční má ryze pastorální ráz, je zasazená do českého prostředí, pro svou prostotu i radostnou a svěží atmosféru byla a stále je srozumitelná a přístupná širokému obecenstvu.

  Vznikla v roce 1796 (původně v tónině A dur, dnes se často hraje o tón níže, v G dur), prostřednictvím opisů se brzy rozšířila do celých českých zemí. Již od počátku vznikalo mnoho úprav, spočívajících ve změnách instrumentace, textu, melodie, popř. transpozicích do jiných tónin. Jelikož se do dnešních dnů nedochovala originální partitura, v současnosti hrané verze jsou sestaveny na základě kritických rozborů opisů.

Originální orchestraci tvoří: sólové hlasy a smíšený sbor, koncertantní flétna, 2 klarinety, 2 lesní rohy, clarino principale (trubka), dvoje housle, viola, kontrabas, tympány, koncertantní varhany.


83.    Ať už vnímáme jmelí jako symbol lásky, Vánoc, nebo pouze jako
       ozdobu svátečních dnů, zůstává i dnes součástí našich tradic,
       ostatně jako už nejméně posledních 2000 let.

       Jaký milý zvyk se s ním pojí a odkud se zde dostal?

  Dle tradice přináší štěstí a lásku všem, kdo pod ním projdou. Navíc čím více má jmelí na větvičce bílých bobulek, tím větší štěstí čeká domácnost, kde je v novém roce umístěné. Podle lidové pověry jmelí nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, a nikoliv tomu, kdo si jej koupí sám!

Zvyk zavěšování jmelí do domu se k nám dostal z Anglie. Tamní Keltové věřili, že přináší do domu kromě jiného i lásku a plodnost. S tím se pojil zvyk líbání pod jmelím. Díky lepivým složkám byla jmelí přisuzována moc udržet svazek mezi ženou a mužem. Po každém polibku museli ještě společně utrhnout jednu bobulku, pak se nechávalo jmelí viset až do příštích Vánoc.

Je s ním také spojena řada mýtů a pověr. Lidé je tak zavěšovali do domů jako ochranu před ohněm, čarodějnicemi nebo zlými duchy. Také se v lidové víře tradovalo, že jmelí splní jedno přání každému, kdo je pošeptá do plamínku první zapálené svíčky na vánočním stromečku.


82.  Jakého původu je jmelí a proč je symbolem Vánoc?

  Jmelí bílé (lat. Viscum album), stálezelený poloparazitický keřík, který čerpá sílu z jiných rostlinných stromů (v korunách dubů, borovic, jedlí), se těší veliké úctě už od dob pohanských národů (Keltové-druidové). Ztělesňovalo živoucího ducha a bylo považováno za symbol života. Dodnes se používá v lékařství jako protijed a lék.

  Podle rané křesťanské legendy bylo jmelí dříve volně rostoucím mohutným stromem. Z jeho větve Josef vyřezal kolébku pro Ježíška. Později strom porazili Římané a z jeho kmene byl vyroben kříž, na němž byl Ježíš ukřižován. Potomci stromu se v dalších letech natolik styděli za události na Golgotě, že seschli do drobných keříků. Z tohoto důvodu bylo dříve jmelí nazýváno dřevo kříže (lat. Lignum crucis). Způsob obživy keříku symbolizuje obřad přijímání Kristova těla a krve, patrně i proto se v křesťanské tradici jmelí udrželo jako celosvětový symbol vánočních svátků.


81.     Evropské národy si osvojily zvyk dávat v době vánočních svátků na různá místa v domě tzv. "ščesti, též ščedrák, polazničku". O co šlo?

   Zelené větve z jehličnatých stromů, vánoční zeleň. Jde o starý lidový zvyk, který na venkově souvisel s vírou v sílu jejich ochrany a také s blahobytem. Je zde jistá podobnost s dříve ryze městskou záležitostí, tj. vánočním stromkem, ale "ščesti" se ujalo na venkově a přinášení této vánoční zeleně do domovů se stále dodržují Moraváci a na Těšínsku. Hezky větvičky ozdobí pentličkami nebo papírovými růžemi. Už je nám tento zvyk povědomý, že ano. Koledníci dříve přinášeli tuto vánoční zeleň do všech domů na Štědrý večer, na Štěpána a na Nový rok, hospodář připevnil zeleň na plot před okny anebo vložil za svaté obrázky...


80.   "Štěpánování" probíhalo po ranní bohoslužbě, oč se jednalo?

   Ihned po ranní mši na Štěpána vycházeli mládenci před vchod kostela a počkali si, až budou vycházet i dívky, aby na ně házeli zrní a tím, aby byly po celý rok zdravé, krásné a obratné. Zrní jako podobenství ke kamení, kterým byl jáhen Štěpán ukamenován.


79.     Co je to "Svátek svatého Štěpána" ?
a)  oslavuje se první mučedník pro křesťanskou víru Štěpán
b)  druhý svátek vánoční, oslavuje se svatý Petr
c)  třetí svátek vánoční, oslavuje se Štěpán

                Správná odpověď: a)

    Je znám též pod nenáboženským názvem „2. svátek vánoční“ (26.12.).
   Na rozdíl od Hodu Božího vánočního se právě na druhý svátek vánoční lidé hojně navštěvovali. Sousedé a přátelé si přišli popovídat. V domácnostech, kde se předchozí den dodržoval zákaz práce, byl Štěpán dnem velkého úklidu. Konaly se i "štěpánské oslavy", štěpánování, děti i dospělí chodili se koledu. Děti nebo obecní pastýři rozdávali štěstíčka, tj. zelené ratolesti, která si pak pověsili v hospodářství nad dveře jako ochranu obydlí proti nepřátelským magickým silám. Čeledům končila služba (do Nového roku měli volno), vylácela se jim celoroční odměna a od hospodáře dostávali koláče. Proto se říkávalo: “Na svatého Štěpána. Každý sobě za pána.


78Jak se jmenoval jáhen, který podle Skutků apoštolských oplýval
       Boží milostí, měl charisma moudrosti a činil zázraky?
       Pro kazatelskou činnost, soudní obhajobu a rouhačský výrok:

"Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího po pravici Boží.",  
       byl po
procesu s židovskou radou ukamenován okolo Damašské
       brán
y kolem roku 35-40 po Kr. Jméno tohoto jáhna v řečtině zn.
      ´
koruna´ a jeho známá poslední slova byla:
"
Pane Ježíši, přijmi mého ducha!... Pane, odpusť jim tento hřích!"

   Štěpán, jeden z prvních sedmi jáhnů v Jeruzalémě, který podle Skutků apoštolských neohroženě hovořil o vzkříšení Ježíše Nazaretského, byl ukamenován za tvrzení před synedriem, že jsou Židé vinni Ježíšovou smrtí a že Ježíš je roven Bohu. Rozsudek byl vykonán mezi léty 35 a 40 po Kr. před Damašskou bránou do Jeruzaléma. (O Štěpánovi se dočítáme ve Sk 6-7.)


77.  Od odeslání první vánoční pohlednice (r. 1834, Londýn) uběhla již
       řádka let. Londýnské noviny Times tehdy správně předpověděly, že
       užívání vánočních pohlednic "dopomáhá ke značným hodnotám,
       neboť je tak rozvíjeno nové odvětví umělecké činnosti..."
       Jak to bylo v našich krajinách?

  V Čechách se první pohlednice s vánoční tématikou odeslala poštou poměrně záhy, a to roku 1897. Šířily se v celé rakousko-uherské monarchii, proto se prodávaly s německy a maďarsky psanými nápisy. Český jazyk na nich byl až do roku 1918 vzácný.

 


76.   Naši předkové by při představě dnešního hodování jen nevěřícně
        kroutili hlavou. Střídmost a jednoduchost bývaly hlavní rysy
        slavnostní štědrovečerní tabule.

        Kolik chodů měla mít podle staré české tradice ?

  a)  9
  b)  4
  c)  3

           Správná odpověď: a) 
(avšak skromných, porce nebyly veliké. Tvořily je pouze suroviny, které byly v hospodářství k mání, nebo jednoduché pokrmy z nich.) 

    V řadě rodin na Valašsku začínala (a někde dodnes začíná) štědrovečerní večeře společným pojezením oplatku s medem, který připomínal hostii, a měl evokovat církevní obřadnost okamžiku a přinést rodině lásku. Nechyběl ani štrúdl nebo sušené ovoce. Předkové na Ostravsku začínali hodovat zpravidla hrachovou polévkou. Dále se podávala kaše z krupičky, zelí s máslem a někdy smažený kapr. Oblíbená byla omáčka ze sušených švestek. V Polsku se na Štědrý den tradičně večeří jídlo o dvanácti chodech. Hlavní ingrediencí je ryba (ot. č. 66).


75.  Který císař vyhlásil křesťanství státním náboženstvím
       a první začal slavit
Vánoce jako státní svátek ?

   Konstantin Veliký  (272/285 až 337).
Oslava tohoto narození je doložena poprvé v Římě
25. prosince 336.

 


74.  "Hod Boží vánoční" a kdy se slaví ?
a)  hlavní vánoční svátek, slaví se narození Ježíše Krista;    25. 12.
b)  druhý vánoční svátek, oslavuje se rodina a dobré jídlo;   25. 12.
c)  hlavní vánoční svátek, slaví se narození Ježíše Krista;    26. 12.

                Správná odpověď: a)
Též "Slavnost Narození Páně". Začala se slavit od roku 336.
(výpočetní hypotéza o narození JK - sekce: Zajímavosti, kapitola: Vánoce)


73.  Starodávné vánoční zvyky přečkaly staletí a mnohé známe ještě
       dodnes
. V Pojednání o Štědrém večeru od mnicha Jana z Holešova se dochovaly nejstarší záznamy o vánočních zvycích, popisujících dobu Karla IV., sepsaných na přelomu 14. a 15. století. Uvádí sedm nejrozšířenějších zvyků v Čechách, o které šlo?

1. zvyk všude dodržovaný je ten, že se věrní křesťané v předvečer Narození Páně postí až do večera, kdy se objeví první hvězda (viz bod 60.)

2. zvyk je ten, že se předvečer Narození Páně jmenuje Štědrý den... "pročež i zbožní křesťané jsou onoho večera štědřejší než jindy na počest a paměť oné nebeské štědrosti, neboť žádný hospodář není tak chudý, aby nevystrojil štědrou večeři, a to nejen lidem, ale i svému dobytku v tento večer projevují štědrost..." (viz 62.)

3. zvykem je, že ..."si lidé na paměť a na počest onoho nebeského seslání posílají v tento večer příjemné a vybrané věci..." (viz 47.,48., 49., 50.)

4. je ten, že v předvečer Narození Páně křesťané požívají velkého bílého chleba, zvaného vánočka... (viz 36.)

5. zvyk je ten, že v předvečer Narození Páně věřící požívají více ovoce než jindy...

6. zvyk je ten, že v předvečer Narození Páně kněží a žáci koledují, zpívajíce a chodíce po domech svých věřících... (viz 43., 44., 45.)

7. zvyk a poslední zvyk je ten, že v předvečer Narození Páně kladou slámu do jesliček v kostelích (viz 53.), protože je předvečer onoho velkého svátku, kdy Marie porodila na tento svět našeho Ježíše Krista..."


72.    V současnosti se u štědrovečerní večeře:

  a)  chystá se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta
  b)  pod talíř se schová zlatý penízek
  c)  šupinky z kapra pro štěstí, aby se nás držely penízky
  d)  od slavnostní večeře se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil
       na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře

                             Správná odpověď: vše je správně


71.   Pod talíř se doporučuje dávat ..., aby se nám penízky nerozutekly
        a nás se držely.

a)  jeden vylisovaný list z jabloně, aby dobře plodily a rozmnožily se
b)  dříve dro
bnou minci / dnes bankovku
   (ze štědrovečerního stolu ji dát na noc pod polštář a ráno pak do peněženky)
  c)  t
ři šupiny ze štědrovečerního kapříka
            (příp. držet u sebe, v dlani či peněžence)

      Správná odpověď: b) + c)   


70.   Co má člověk při štědrovečerní večeři udělat pod štědrovečerním
        stolem, aby ho
nebolely nohy a zůstal celý rok zdráv?

a)  šlápnout do čerstvého žloutku
b)  rozdrtit ořech
c)  bos šlápnout na sekeru

         Správná odpověď: c)


69.   Pokud rozkrojíme napříč jablko a jádra v něm tvoří pěti nebo
        vícecípou hvězdu,

  a)  narodí se do roka v rodině dítě
  b)  je to znamení, že někdo ze členů rodiny zemře
  c)  sejde se celá rodina za rok opět ve zdraví
.
                                       Správná odpověď: c) 


68.   Kdo podle tradice vydrží o Štědrém dnu do večera držet půst, uvidí

  a)  zlaté telátko
  b)  zlaté prasátko
  c)  mžitky, jelikož mu bude z hladu mdlo

                                        Správná odpověď: b)     /A někdy i odpověď c) !/

- „A bude mít ty velké zahnuté zuby nahoru...?“
- „Nene já nemusím, já už ho vidím...!“

   V některých rodinách zlatému prasátku trochu pomáhali tatínek s maminkou, když vyřezali prasečí postavičku a prosvítili ji na zeď. Prasátko se mihlo před udivenýma dětskýma očima a rychle se schovalo až do příštích Vánoc.
   Proč se před štědrovečerní večeří objevuje zlaté prasátko, není vyjasněno. Prasátko však bylo v předkřesťanských dobách symbolem slunce a o zimním slunovratu, na který připadají křesťanské Vánoce, se sluneční kotouč ujímá vlády a noci se pomalu zkracují. Protože půst o Štědrém dni se dříve nebral na lehkou váhu, pomáhaly prasátku hlídat děti i méně laskavé vánoční bytosti. Dohlížel na ně "
svatý šprech", který by prý nezaváhal nezbedovi provrtat bříško, aby se přesvědčil na vlastní oči, že je skutečně prázdné. Stačí dodržet půst do první hvězdičky a prasátko najisto uvidíme.


67.   Kdy se na tradičním štědrovečerním menu objevil nejmladší
       ze všech vánočních zvyků -
smažený kapr s bramborovým salátem?

a)  v 50. letech 20. století
b)  v 50. letech 18. století
c)  k roku 1253, kdy jej vlámský mnich Vilém z Rubruku jedl na dvoře
    mongolského chána Möngkeho, jehož manželka byla nestoriánská křesťanka

           Správná odpověď: a)

  Dnešní smažený kapr se k nám dostal z Rakouska jako recept od Magdalény Dobromily Rettigové. Původ bramborového salátu není zcela znám, ale pravděpodobně k nám připutoval z Ruska, a to o něco později než kapr. Na obrázku vidíme typický štědrovečerní pokrm naaranžovaný do "ichthys". Ani šupiny z kapra nepřijdou vniveč. Jsou symbolem bohatství, proto se před večeří umisťují pod talíře, případně se drží v dlani nebo dávají do peněženky. Zbylé kosti se na venkově pak zakopávají pod ovocné stromy, aby po celý následující rok dobře rodily.


66.   Vánoce a štědrovečerní večeři bez ryby si těžko dovedeme
        představit. Ryby byly u nás a zejména v Čechách rozšířeným
        postním jídlem od 12. století, a to zásluhou mnichů,
       
kteří při klášterech zakládali rybníky.
        Proč jsou právě ryby křesťanským symbolem
        a proč je právě o Vánocích kupujeme a jíme ?
!

   Ryby byly běžným pokrmem Ježíše a jeho učedníků. S rybáři a rybami se setkáváme na několika místech Písma. Ne náhodou se poznávacím znamením křesťanů až dodnes uchoval obraz ryby. V řečtině se "ryba" řekne ἰχθύς ICHTHYS. Z počátečních písmen tohoto běžného řeckého slova sestavili křesťané své první vyznání víry - Iésús Christos Theú hyios Sótér, Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel. V Písmu  nalezneme perikopu, kdy Ježíš nasytil tisícové zástupy 2 rybami a 5 chleby (Mt 14, 15-22).

   Pojídání ryb o vánočních svátcích je doloženo v 17. století, ale prostý lid tento zvyk moc nedodržoval. Postním jídlem je proto, že se mohlo jíst v době, kdy byly velké hostiny zapovězeny. Hlavním chodem u štědrovečerního stolu se postupně stává od 2. pol. 19. stol., neboť dříve se maso rybí nepokládalo za maso a bylo dražší.

   Ve velké části severní Moravy a Slezska (s mnoha rybníky) patřil kapr mezi nejběžnější ryby. Na rozvoji rybníkářství v našem regionu měl podíl vzdělaný olomoucký biskup Jan Dubravius (1486-1553) a kolem roku 1900 byl již kapr jednou z nejlevnějších ryb, zmiňuje historik Boleslav Navrátil.

   Kapři se připravovali na sladko. Zpočátku v úpravách na modro (vařený v octě nebo bílém víně) či na černo (ve sladké omáčce z povidel a perníku, r. 1810), až po 2. světové válce získal největší oblibu kapr smažený.


65.   Proč je "ryba" tradičním českým pokrmem štědrovečerní večeře?

a)  ryba je postní jídlo a zároveň symbolem křesťanství, Krista
b)  ryba je symbolem bohatství a přinese peníze do rodiny
c)  ryba je postní jídlo a zároveň symbolem volnosti

       Správná odpověď: a)


64.   "Jablko" doprovází člověka od počátku historie jako ...

a)  zakázané ovoce (odhaduje se jablko granátové)
b)  plod ze stromu poznání dobrého a zlého (v Bibli blíže nespecifikováno)
c)  součást symbolů královské moci
d)  plod jabloně, nejběžnější druh ovoce nejen ve střední Evropě, malvice

       Správná odpověď: vše je správně


63.   24. prosince slaví také svůj svátek podle liturgického kalendáře
        "
Adam a Eva". Svátek zasvěcený starozákonním prarodičům
        je zároveň poslední den adventu a v českých zemích známý
        především jako Štědrý den. Strojení vánočního stromku, rozšířená
        zábava v měšťanských domech v Čechách od poloviny 19. stol.
        s nimi dost souvisí. V čem...?

  Ozdoby z panenských jablíček, oříšků a sušeného ovoce připomínaly rajský strom života, z něhož nejdřív Adam s Evou pojedli zakázané ovoce a potom byl na jeho kmeni pro spásu a očištění lidstva od tohoto hříchu ukřižován Ježíš jako nový Adam zrozený z nové Evy, Marie. Pod stromečkem se stavěl a staví Betlém či-li jestličky (otázka č.53). Avšak v minulosti postavička Ježíška v betlémech o Štědrém dni až do skončení půlnoční mše chyběla. Místo jablíček dnes máme na stromečku zavěšeny baňky (výraz pocházející z moravského nářečí).


62.   Co je to "Štědrý den" ?

a)  první svátek vánoční, slaví se 25. 12.
b)  hlavní vánoční svátek, den, kdy se narodil Ježíš Kristus
c)  poslední den přípravy na vánoční svátky

                Správná odpověď: c)
-   je vnímán coby předvečer samotného svátku Narození Páně (25. 12.)
- Štědrý den je nazýván "štědrý", protože
Hospodinu děkujeme za jeho štědrou lásku k nám, kterou nám prokázal v Ježíši Kristu. Na znamení těchto díků si vzájemně dáváme dary. Na Štědrý den Vánoce ještě nezačínají... /Za Štědrým dnem následuje Hod Boží vánoční - za b)./ 


61.    Kdy přesně začínají a končí Vánoce ?

a)  Štědrý den, 24. prosince -- Silvestra
b)  první svátek vánoční, 25. prosince -- Třech králů, Zjevení Páně (6. ledna)
c
25. prosince -- slavnosti Křtu Páně (1. neděle po 6. lednu, tj. 8. leden)
       Správná odpověď: c)

   Za vrchol Vánoc je mylně považován Štědrý den, 24. 12.,
předvečer samotné slavnosti. Do Vánoc je někdy nevhodně zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází! Všeobecně se Vánoce (z něm.
Weihnachten - svatá noc, od: světit noc) v církvi slaví od 7. století.


60.   Narození našeho Spasitele je větší událostí,
        a proto je i hodné většího
mimořádného zázraku, úkazu ...

a)  vánoční hvězdy (lat. Euphorbia pulcherrima)
b)  Betlémské hvězdy (příp. Vánoční komety)
c)  večernice
, jitřenky (tj. planety Venuše)

       Správná odpověď: b)

   "Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit..." (Mt 2,2)

   Přestože sousloví "Vánoční kometa" je známé téměř každému s trochou kulturního povědomí, jen málo kdo už ví, že se v podstatě jedná o velký historický omyl. Jeho původcem je slavný italský malíř Giotto di Bondone, autor známé fresky "Klanění" v kapli Scrovegniů v Padově (obr.), která zachycuje narození Ježíše Krista. Nad jeho jesličkami je jako Betlémská hvězda znázorněna jasná "vlasatice". Tehdy poprvé, více jak třináct století po narození Krista, bylo položeno pomyslné rovnítko mezi pojmy Betlémská hvězda a Vánoční kometa. Žádné historické záznamy, které by tuto souvislost prokazovaly, však neexistují a dnešní astronomové se kloní spíše k názoru, že tou pravou Betlémskou hvězdou byla planeta nebo přesněji dvojice planet – Jupiter a Saturn, které na počátku našeho letopočtu prošly několikrát velmi těsnou konjunkcí. Jako předlohu betlémské hvězdy však autor fresky použil kometu nám dnes známou jako 1P/Halley, která na nebi zářila už dva roky před tím, než začal na díle pracovat, tedy v roce 1301.

   Tím si však nemusíme kazit radost z "vlasatic" jako takových. Letošní Vánoce totiž kometou ozdobeny budou (v široké škále variací) :

 

 

 


59.   Pětilodní bazilika postavená na rozkaz císařovny Heleny, o jejichž
        vlastnictví se nyní dělí Arméni, Řekové a římskokatolíci má kryptu-
        12,4 m dlouhou, 3,9 m širokou, 3 m vysokou.
        Její stěny jsou vyložené leštěným mramorem a na místě, kde se
        snad narodil Ježíš, je vsazena do obložení
stříbrná _ _ _ _ _.
        O jaký symbol zde jde, z čeho vychází a kde se s ním setkáme?

  a)  pamětní deska
  b)  holubice
  c)  hvězda

          Správná odpověď: c)

    Spasitelovo narození v městě Betlémě je předpověděno u proroka Micheáše (Mi 5,2). Světlo viděl také prorok Bileám (též Balaam): "Spatřím jej, ale nikoli nyní, uvidím ho, ale ne zblízka. Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele..." (tj. vzejde poselství svrchovanosti z Izraele, tedy Mesiáš- Nu 24,17). Více než mnohá starozákonní sdělení (např. Izaiáše), jsou nám známější svědectví z evangelií (Mt 2,6-9; J 7,42). Dodnes lidé následují příkladu pastýřů a mágů, když míří do betlémské jeskyně, nad níž stojí památná bazilika Narození Páně a chtějí shlédnout místo narození Ježíše označené hvězdou.

    Tento symbol natolik zdomácněl, že stal symbolem zázraku-stvoření života, narození každé lidské bytosti  *

   Hvězda je vyobrazena na mnoha světových státních znacích (USA). Ve starověku byly hvězdy pokládány za mocné nebeské bytosti (andělské), které zasahují do lidských osudů. Hvězdy stály ve službách Hospodinových a s hvězdy budou ohlašovat i druhý příchod Kristův (Mk 13,25). Hvězdy a komety nám svítí z lamp na cestu do našich domovů. Jako hvězdičky blikají žárovky na stromcích, baňky a různé ozdoby ve tvaru hvězdy zavěšujeme všude po bytě. Vonící cukroví ve tvaru... atd.
    Náznaků Betlémské hvězdy, symbolu naděje a vykoupení, je kolem nás o Vánocích hojně, zadívejme se na ně pořádně :


58.   Vánoční hvězda se stala typickou květinou těchto svátků.
        O jaké hvězdě mluvíme?

Ačkoli si pod vánoční hvězdou můžeme představit hvězdu, případně kometu, jež Třem králům ohlásila narození Krista, častěji se tak dnes nazývá červeně zabarvená rostlina "Poincézie" (lat. Euphorbia pulcherrima), která pochází ze střední Ameriky (pravděpodobně z Mexika). Její zelené listy se postupně mění v sytě rudé, přičemž tyto jsou mylně považované za květ. Červené listy (listeny) pouze obklopují samotný květ, jímž je tenká žlutá tyčinka.

  Podle aztécké legendy kapky krve jedné bohyně, která zemřela na zlomené srdce, skropily vrcholové listy "poinsettie" a daly jí nezaměnitelnou červenou barvu. Dnes sahá škála barev od tradiční červené přes odstín bordeaux, růžovou, meruňkovou, rosé, citrónově žlutou a krémovou až po poinsettie ve dvou barevných tónech s "mramorovaným" vzhledem nebo bílé s barevnými skvrnkami. Zpravidla kvete od prosince do března, tedy okolo Vánoc, a nejspíš proto se jako Vánoční hvězda stala typickou květinou této doby.


57.   O čem vypovídá žlutě zvýrazněné Matoušovo svědectví (Mt 2,6-11):

 

 

 

 

 

 

 

 

    Nejnovější průzkum v této zajímavé věci vidí v pojmech:
"
uká­zala se" a "na východě" odborné astronomické baby­lonské výrazy znamenající, že se hvězda poprvé ukázala přesně při východu Slunce. A výraz "stála" znamená v akkadštině dobu asi 4 dnů, kdy se prostému oku zdá, že hvězda nemění na obloze svou polohu. Smyslem vypravování je zvěst, že Ježíš Kristus je Pánem i hvězd a že i tito představitelé východních hvězdopravců - vědátorů, to poznali a uznali.


56.   Kdo jsou "Tři králové"?

a)  vůdci úspěšného povstání bezzemků z počátku 13. století
b)  Kašpar, Melichar a Baltasar, mudrci od východu
c)  rocková kapela s původním názvem Tři Karlové

        Správná odpověď: b)


   „Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se...“ (Mt 2,1) Herodes Veliký poté nařídil, aby ve městě byli zabiti všichni chlapci mladší dvou let.  „Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců." (Mt 2,16) Písmo však vůbec neříká, kolik jich bylo. I jména Kašpar, Melichar a Baltasar byla mudrcům přisouzena až na základě středověké legendy (7. století).

   Podle této legendy byli tři mudrci či mágové z Bible pohané. Hvězdopravci zřejmě pocházeli z Persie anebo byli babylonští kněží kultu Zarathursty, Chaldejci. Dříve byla astrologie stavěna na stejnou úroveň s kouzelnictvím i věštěním (Jer 10,2) a proto se nejednou v Písmu dočteme o hvězdopravcích, kteří z postavení hvězd oznamovali budoucí události (Iz 47,13) a objev nějaké nové hvězdy považovali za znamení zvláštní události. Ostatně, znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s proroctvím z knihy Numeri, kde Balaám předpovídá, že z rodu Jákobova vyjde hvězda, nový král Izraele. Žalm 72,10 vypráví: "Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby." Podle zmínky v žalmu se označení králové pak objevuje, a to v 6. stol. u Caesaria z Arles, zlidovělo v 7. stol.

  Jednotliví králové podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.


55.   Pokud jde o betlémy, drží ČR jedno zajímavé prvenství? Kterépak?

   V muzeu v Jindřichově Hradci jsou umístěny největší mechanické jesličky na světě, tzv. Krýzův betlém. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, dnes rozvádí pohyb jediný elektromotor. Jeho autor Tomáš Krýza, původně punčochář, na něm pracoval prakticky celý život, přičemž stihl zhotovit 1 398 figurek, z nichž je 133 pohyblivých na ploše 60 m2. Pro tuto unikátnost byl betlém roku 1998 zapsán do Guinessovy knihy rekordů.

 

 

 


54.   Kdo měl nápad zrekonstruovat scénu z Kristova nejranějšího života?

   Málo známým dědictvím italského mnicha Giovanniho Battistay Bernardoneho (1182-1226), pozdějšího Františka z Assisi, je stavění betlémů. Tuto myšlenku zrealizoval v roce 1223 v italském městě Greccio v chlévě s živými zvířaty. Tradice stavění betlémů se rychle rozšířila a dodnes patří mezi nejběžnější zvyky ve vánočním období.

   Do českého lidového prostředí se betlémy dostaly s reformami Josefa II. na konci 18. stol. Josef II. nařídil uzavření některých církevních objektů a betlémy, do té doby stavěné v kostelích, odtud byly vykázány. Tehdy přišlo o zdroj obživy mnoho malířů a pozlacovačů, kteří dosud pracovali hlavně pro církev. Hledali tedy jiný způsob, jak se uživit a začali s betlémy.


53.   Jak se nazývá umělecké a lidové ztvárnění narození Ježíše Krista,
        které neodmyslitelně patří k naší kultuře, křesťanství a českým
        tradicím?
Co vyjadřuje?

   Betlém (hebr.: בית לחם‎‎, Bejt Lechem, doslova „dům chleba“, řec.: Βηθλεέμ, lat.: Bethleem). Jde o město v centrální části Západního břehu Jordánu nacházející se přibližně 8 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Tóra označuje Betlém jako město Davidovo, ve kterém byl korunován králem Izraele. Evangelia podle Matouše a Lukáše označují Betlém jako místo narození Ježíše Nazaretského.

   V období Vánoc se také v mnoha místech objevuje betlém (jesličky), tedy napodobení Kristových prvních dní po narození. Zpravidla jde o různě velký model jesliček umístěných ve chlévě, kde se Ježíš narodil, okolo něhož se soustřeďují nejrůznější postavy, které Ježíškovi přinášejí dary. A případně anděl provolávající „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle“. Betlémy byly a jsou vytvářeny z nejrůznějších materiálů: dřevěné, keramické, papírové, perníkové aj. Ty nejmenší betlémy se omezují na pár figurek, nechybějí v žádné domácnosti. Scénu s Ježíškem, Marií, Josefem doplňuje mnoho dalších postav jako jsou Tři králové, pastýři, dudáci a venkovský lid. Setkáváme se s řadou figurek zvířat, z nichž netypičtější jsou ovečky, oslík a kravička. Dnes jsou časté živé betlémy s reálnými lidmi i zvířaty.

  Jesličky jsou zemědělské zařízení pro zakládání sena ve chlévě. Vzhledem k tomu, že se Ježíšek narodil ve chlévě, objevují se jesličky coby centrální výjev lidových betlémů.


52.    Jaké počasí nás čeká na Vánoce?
        
"Zda bude sněhová nadílka", zajímá zejména děti.
         Tipněte si, kolik Vánoc z 10 je podle dlouhodobých statistik

         na sněhu a kolik na blátě?

  a)   2 na sněhu, 8 na blátě
  b)   je
to půl na půl, 5 na sněhu, 5 na blátě
  c)   3 na sněhu, 7 na blátě

           Správná odpověď: c)   

 

 

          Klikněte na náhled pro zvětšení.
          Varování: skryjte vtip před lyžaři a smi dětmi!

 


51.   Jak je v Písmu chápán význam slova "dar"?

a)  zdvořilé vyjádření pro výměnný obchod
         (rozumělo se: že obdarovaný se odplatí dárci stejným způsobem)
b)  žádost o přízeň - obnovení přízně (nebo také o ochranu)
c)  pocta pro krále, soudce a proroky, levity (poplatek)
d)  jako výraz úcty (pro Spasitele od mudrců - kadidlo, zlato, myrha)
e)  jako oběť Bohu (pokud by byl dar Hospodinem přijat, zn. přízeň)
        Správná odpověď: všechny

   Dar zaměňovat za úplatek bylo ve SZ přísně zakázáno! Ani Boha nelze uplácet. To, co je darováno Bohu, nesmí být podle NZ použito k obdarování lidí. Dary se podle listu Ef 4,7 myslí ty dary, kterými Bůh obdarovává člověka (řec. dórea). Boží vlastností je, že Bůh více obdarovává-dává, než sám příjímá. A proto, jak dává Bůh, tak mají dávat i křesťané (Mt 6,1; Lk 6,32). Dávat dary Kristu (J 12,2;  Lk 7,37 a Lk 8,3). Dávání zůstalo podstatnou částí bohoslužeb jako dobrovolná pocta Bohu.

   Božím darem je pro nás věčný život (Ř 6,23). Máme usilovat o vyšší dary, tj. Agapé-lásku, dary obsažené ve svátostech a aj. charismata.

  Dnes nesprávně a mnohde dokonce nevhodně používaný pojem "charisma" (řec. χάρισμα) - vychází z listu Řím 12,6-8 a jde pouze o duchovní dary! Tedy dary nám dané z Boží milosti, které uděluje v různé míře Kristus (skrze Ducha sv.) k budování církve. (Charismata se NErovnají sympatiím, kouzlu osobnosti člověka ani vynikajícím přesvědčovacím schopnostem, kterými oplývali někteří diktátoři anebo dnešní manageři.) Např. 7 základních darů Ducha: moudrosti, rozumnosti, víry a vědění, služby, lásky, zbožnosti, bázně Boží. 


50.   Která slavná česká spisovatelka, vl. jménem Barbora Panklová,
        dcera české služky a panského rakouského kočího,
        a kde popsala poprvé
nadělování dárků Ježíškem?

 
  Božena Němcová (1820-1862).
  Dílo "Babička - Obrazy z venkovského života" (1855).

 

„Přinese nám Jezulátko něco?“, ptaly se děti babičky potajmo,
když se začalo uklízet ze stolu.
- „To já nemohu vědět, uslyšíte, jestli zazvoní,“ řekla babička.
Děti menší postavily se k oknu míníce, že Jezulátko musí jít okolo oken a že jej uslyší.
„Což nevíte, že není Jezulátko vidět ani slyšet?“ pravila babička.
„Jezulátko sedí v nebi na světlém trůnu a posílá dárky hodným dětem po andělích,
kteří je přinášejí na zlatých oblacích. Neslyšíte nic než zvonků hraní.“
Děti se dívaly do oken, nábožně babičku poslouchajíce.
Vtom kmitla okolo Adelka pak šeptala tiše:
„Babičko, to světlo bylo Jezulátko, viďte?“
Babička přisvědčila, vtom také matka do dveří vcházela, oznamujíc dětem,
že v babiččině světnici Jezulátko jim nadělilo.
To byl shon, to bylo radosti,
když viděly osvětlený, okrášlený strom a pod ním krásných darů!
Babička sice neznala ten způsob, mezi lidem se to nedělalo, ale líbil se jí...
(Kap. XII)


49.   Obdarovávání Ježíškem v předvečer Božího Hodu je typický
        západokřesťanský zvyk, který šířil známý náboženský reformátor
        žijící v letech 1483-1546. O koho se jedná a co jej k tomu vedlo?

    Martin Luther.
  Dárky od "Christkind" měly snížit oblibu   
  "propapežského" světce Mikuláše.




48.   Prvním historicky doloženým vánočním dárkem u nás byla bohatě zdobená a krásně ilustrovaná modlitební knížka, kterou darovala Johana z Rožmitálu o Štědrém večeru roku 1466 svému muži, českému králi.
        O jakého českého krále
se jednalo?

Knihu doplnila tímto krásně psaným věnováním:
"..........Prvnímu v Čechách...........králi        Jeho Milosti, prosíc za to
tyto knížky darovány byly,                           ne stříbro ani zlato,
od druhé v Čechách královny Johany          ale aby ji ráčil ve své paměti míti,
jsou Jeho Milosti poslány,                           až bude tyto modlitby říkati,
zhotovit nechala                                         aby zde ve zdraví a štěstí žili,
a na Štědrý večer darovala                        své poddané k Boží cti a chvále vedli
                                                                 a tak se k Bohu dostali..."

 
   Jméno, které chybí v královnině věnování je
   Jiří z Poděbrad (23.4
. 1420 - 22.3. 1471).

 


47.  O vánočních dárcích napsal jeden významný český spisovatel toto
       známé přání: "
... v tom právě je zvláštní zázračnost dárku, že  
       radost z něho přesahuje jeho cenu. Přeju všem, aby dávali
       a dostávali jen šťastné dárky, třeba byly sebelacinější..
."
       O koho se jedná?

    Karel Čapek (9.1. 1890 – 25.12. 1938).
  A pokud s ním souhlasíte, můžete si říci a připomenout si,
  že jste něco podobného zažili.


46.  Nejznámější vánoční píseň na celém světě se stala "Tichá noc", svatá noc... nazývaná také "Píseň z nebe". Vznikla náhodou v jednom malém alpském městečku. Zde pouhý den před Vánocemi zjistil místní učitel Franz Xaver Gruber, že se v kostele sv. Mikuláše porouchaly varhany. Nejspíš myši nahlodaly jejich měchy, které nebylo možné v tak krátké době, která zbývala do Štědrého večera, opravit. Půlnoční bohoslužbu si ale nebylo možné bez hudby představit. Jak byla tato situace vyřešena a kdy a kde přesně Tichá noc poprvé zazněla?

   Tamní kaplan Joseph Mohr se rozhodl pro náhradní řešení. Ráno 24. prosince přinesl učiteli Gruberovi text písně "Stille Nacht, heilige Nacht" s žádostí, aby na ni složil melodii. Učitel ji skutečně do večera zhudebnil a nacvičil - pro dva sólové hlasy, sbor a kytaru. O půlnoční bohoslužbě se značným ohlasem poprvé zazněla tato píseň, jejíž původní označení bylo Píseň z nebes. Sólo zpívali oba hlavní aktéři: učitel-bas a kaplan-soprán, který rovněž obstaral kytarový doprovod. Později byla přeložena asi do 320 jazyků. I dnes oslovuje melodie Tiché noci lidi nejen v Evropě, ale i v zemích ostatních světadílů, kde se slaví vánoční svátky. Píseň poprvé zazněla 24. prosince 1818 v městečku Oberndorf v Horním Rakousku poblíž Salcburgu.


45.   Jak a proč se v minulosti konaly koledy
        a který významný náboženský reformátor
        patřil mezi pražské koledníky?

     Mistr Jan Hus (1369/1370 - 6.7.1415).
   Byly konány na způsob procesí kněží a žáků oblečených v bílá roucha se svícemi v rukou. Vykuřovali kadidlem domy a kněží nesli obraz Krista, obyvatelé domů ho z úcty líbali. Kněží a jejich žáci při tom zpívali latinské písně. Koleda byla chápána jako modlitba a požehnání domu. Za to dostávali dary, které byly důležitým zdrojem příjmů studentů i nižšího duchovenstva.
    Zpěv pražskýc
h koledníků míval po celý středověk velmi dobrou úroveň, k němuž hlavně přispělo zavedení "ars musica" jako jednoho z povinných oborů na vysokém učení pražském. V lidovém prostředí však také zněly počeštěné adventní a vánoční zpěvy.


44.  Doplňme správně slovo v textu koledy "Narodil se Kristus Pán"...
                 Narodil se Kristus Pán – veselme se,
                 z růže kvítek vykvet nám – radujme se.

                 Z života čistého, z rodu (...doplníme...),
                 Nám, nám, narodil se.

  a)  chudobného
  b)  šlechtického
  c)  královského
           Správná odpověď: c)

     Ježíšův  lidský  původ  je spojen s židovským národem, se zemí Izrael
u Středozemního  moře.  Konkrétně s městem Nazaret  (v  oblasti  Dolní
Galilea), kde žili jeho rodiče. Josef pocházel z Davidovského královského
rodu
(Lk 1,27 a 2,4; Mt 1,1-16; Ř 1,3) a Marie pocházela z kněžské rodiny
(potomků kmene Levi konající službu v jeruzalémském chrámu).
      V Ježíši  tak  došlo  ke  spojení  kněžského  a  královského  původu.
Jako  "
Syn  Davidův"  převyšuje  všechny pozemské panovníky a vládce.
Nepřevyšuje  je  sice  nashromážděným  majetkem,  bohastvím,  poklady,
ani svou politickou a vojenskou mocí, ale svou službou druhým
(Mk 10,45).
Ježíš  se  nerodí  jen  z  lidského rodu a neuzavírá jen řadu významných
předků Davidovského rodu, ale je zrozen především z Boha samotného,
neboť je "
Syn Boží" (Lk 1,35)!
              (Obr.: Litografie na papíru od Marie Fischerové Kvěchové z roku 1916.)


43.   Naši předkové nám zanechali mnoho lidových zpěvů pro advent
        i Vánoce. Jedna z nejstarších a nejznámějších vánočních koled
        pochází ze 15. století.
        Jak se nazývá? Jakápak je příčina vzniku
koled?

   Husitská vánoční píseň a nazývá se "Narodil se Kristus Pán".
   Důvodem vzniku koled je zvyk štědrosti a obdarovávání. Základ slova "koleda" je odvozen od latinského výrazu "CALENDAE" (calendarum,f.-Kalendy), kterým se označoval první den každého měsíce v římském kalendáři. Koledami přáli zpěváci-koledníci štěstí, zdraví a požehnaný rok. Za to byli obdarováni. Vánoční koledy oslavují především poselství o narození Spasitele, probuzení pastýřů a cestu do Betléma těch, kdo jej chtěli vidět.


42.   Proč se peklo vánoční cukroví?

   Nejen proto, aby měly děti a dospělí, co mlsat. Mělo také chránit rodinu a celé stavení před zlem. Rozdávalo se členům rodiny i pocestným.


41.   Další pocukrovaná otázka je o věnována častému sporu
        mezi hospodyňkami v předvánočním čase.
       Kolik druhů vánočního cukroví má správně být na svátečním stole?

  a)  žádný, abychom pak nemuseli držet dietu
  b)  sedm druhů – symbolicky na každý den v týdnu jeden
  c)  dvanáct – symbolicky na každý měsíc v roce jeden

        Správná odpověď: c)   

    Nejoblíbenější cukrovinkou byly karamelky, ovocné pamlsky ve tvaru figurek a panáčkům a perníčky s medem a sušeným ovocem. Historie vánočního cukroví není příliš stará, asi jako vánočního stromečku. V majetnějších rodinách se později začalo péct cukroví podobné dnešnímu, např. se vzácným nedostatkovým kořením. Ale dnes si jen stěží představíme, že bychom do vánočního cukroví přidávali ještě česnek a pepř. Například perník získal své pojmenování od pepře, který se do něj přidával.


40.   V posledních letech se do českých obchodů a do domácností
        dostává jiný druh vánočního pečiva pocházející z Německa,
        který si většinou kupujeme pro zpestření, když už jsme vánoček
        přejezeni
. Jak se tento moučník nazývá?

  Štóla. Jde o druh pečeného vánočního moučníku se sušeným ovocem, ořechy a zvrchu posypaná moučkovým cukrem mající tvar bochníku. Původně se pekla jen jako církevní postní jídlo bez másla a mléka. Podle oblastí a receptů - Krušnohorská štóla v Sasku, Vogtlandská, Lužická a také nejznámější Drážďanská štóla. Právě v Drážďanech měla být poprvé upečena (r. 1474) a má připomínat stejně jako naše vánočka malého Ježíška zabaleného v plenkách".


39.   Zhotovit vánočku nebylo a není jednoduché. Pečete ji i Vy?
        Pakliže ano, věnujte přípravě těsta, pletení a pečení vánočky
        zvláštní pozornost. Můžete obnovit zvyky našich babiček,
        které měly vánočce zajistit zdar. Které to byly?

  Hospodyně měla zadělávat v bílé zástěře a šátku, neměla mluvit, při kynutí těsta měla vyskakovat vysoko do výšky. Dávným zvykem také bylo zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, měl jistotu, že bude zdráv a bohatý po celý následující rok! Připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar.


38.    Vánočka, v některých krajích nazývána štědrovice
         i štědrovečernice, pletenice, žemle etc.

         Je typickým pečivem o Vánocích již od 15. století.
         Proč se peče o Vánocích "bílý chléb" právě tohoto tvaru?
         Jaký symbol v sobě vánočka skrývá, který neznají třeba Židé?

  Od 15. století chodili mistři pekařského cechu a jejich učedníci na Štědrý den v průvodu za zvuku hudby na Pražský hrad a na ramenou nesli nejvyššímu purkrabímu obrovskou vánočku. Děti, které průvod doprovázely, byly obdarovávány miniaturními vánočkami. Doklad o tom, že vánočky patří mezi naše nejstarší vánoční pečivo, nám zanechal benediktinský mnich Jan z Holešova z Břevnovského kláštera:

"...v předvečer Narození Páně věřící s úctou jedí bílý chléb. Bohatí dávali na stůl po celé svátky tyto bílé chleby a dovolovali, aby čeleď z nich krájela podle libosti sobě i chudým..." (Až od 18. stol. si je začali lidé péct doma sami.)
    Vánočka
má křesťanskou symboliku a peče se právě o Vánocích, neboť připomíná Ježíška v povianu !


37.   Jak předpovídat počasí?

  Jedním ze zajímavých obyčejů adventního období, které K. J. Bukovanský (viz ot. č.19) zaznamenal, bylo určování roční předpovědi počasí. Podle vyprávění bylo možné v mnohých chalupách nalézt na trámu dvanáct křídou namalovaných kruhů (měsíců). Uvnitř každého kruhu byl kříž, který kruh dělil na čtyři části (týdny). Jednotlivá pole hospodyně vybarvovala v průběhu dvanáctidenního období od Lucie (13. 12.) až do Štědrého dne. Den svátku Lucie znamenal leden a každý další den následující měsíc.

Pršelo-li na Nikasia (14. 12.) ráno, v poledne však bylo pěkně, odpoledne pošmourno a večer mlhavo, znamenalo: 1. týden v únoru bude deštivo, 2. týden pěkně, 3. týden pošmourno, 4. týden mlhavo atd. Výsledné zjištění bylo vždy v kruzích na trámu poznačeno.


35.   Z doby platnosti Juliánského (slunečního) kalendáře pochází
        známé pořekadlo: „
Lucie – noci upije, ale dne nepřidá.
        (Tohoto dne se začínaly noci zkracovat a den prodlužovat.)
        Přijetím Gregoriánského kalendáře se zimní slunovrat přesunul o 8
        dní
dozadu, a tak je dnes toto pořekadlo zdánlivě neopodstatněné,
        avšak citujeme jej s oblibou a pravidelně.
        Kdo touto dobou obcházel vesnicí s tímto pořekadlem?

a)  abstinenti
b)  dívky Lucky
c)  ponocní

        Správná odpověď: b)   

  Dříve se 13. 12. konaly na vesnicích průvody masek, které vedly dívky převlečené za Lucie. V každém kraji vypadaly Lucky trochu jinak. "Obchůzkové Lucie" v Čechách (Lucky, Lucy, Loucky, Luciny), byly ženy v bílých pláštích a v bílých maskách. Masky byly vyrobené ze dřeva a papíru a podobaly čapímu zobáku, tím klapaly. Zabouchaly na dveře, vešly do světnice a pronášely: „Jdu, jdu, noci upiju“. Lucie nosívala veliký nůž a strašila děti, že jim rozpáře břicho, pokud se o adventu nepostí. Hlavně však kontrolovaly domácnosti, zda snad nějaká žena nepřede či dere peří. Neposlušnost byla trestána metlou. V tento den jejího svátku (13. 12.) platil přísný zákaz předení.
  Na Orlicku chodily Lucie - dívky ve věku 12–14 let - celé zahalené bílým prostěradlem a na navlhčený obličej si nafoukaly bílou mouku, aby nebyly k poznání. Jedna měla kartáč na drhnutí, druhá bílila štětkou stěny, další nutila děti modlit se. Někdy je doprovázela maska kněze, který kázal žertovné věci. Jindy je provázel celý průvod – kominík, který vyhazoval z kamen saze, dráteník, který opravoval hrnce, řezník, krajánek a cikánská rodina – ti hádali z ruky, žebrali a kradli. Vše se konalo pro potěšení a zábavu, i když zvyk je to poněkud hororový.
  Dny, které zbývaly po Lucii do vánočních svátků, se plně využívalo k uklízení, pečení a výzdobě příbytku. Venkovské světnice se vybílily, nábytek a podlaha vydrhly, nově se povlékly peřiny, mnohde přikryl stůl bílý ubrus, nachystalo se slavnostní nádobí. Dodnes v domácnostech mnohé zůstalo z těchto dnů.
  Ve skandinávských zemích zase pořádají průvod Lucií, nositelek světla, nesoucích na hlavách zapálené svíce.


34.   Více než 150 let si lidé vzájemně přejí krásné a šťastné svátky
        vánoční prostřednictvím papírových kartiček- vánočních pohlednic.
        Vznik tohoto zvyku, který se časem velmi rozmohl,
        je dílem zvláštní náhody.
        Kdo a kdy stál u zrodu prvních
vánočních pohlednic?

  První pohlednice v historii - r. 1843. Londýnský obchodník Henri Cole požádal svého přítele výtvarníka Johna Collcatta Horsleyho o vánoční kresbu, kterou by mohl vyjádřit své babičce přání k svátkům. Obrázek představoval členy rodiny pana Coleho s číšemi v rukou a s nápisem: "A Merry Christmas a Happy New Year to you... from..." ("Veselé Vánoce a šťastný nový rok Tobě... od...").


33.   Za večerů dlouhých nocí se v mnoha místech udržovaly "přástky"
        až do začátku 20. století. O co šlo?

a)  scházení lidí ke společnému "přání si" požehnaných svátků
b)  tradiční zimní sezení, při nichž především ženy "spřádaly" na kolovratech len.
c)  od "dopřávání si" všemožných hodů, zábav

        Správná odpověď: b)   

   Jedno staré přísloví říká: "Do Martina dere, po Martinu přede." Do Martina se dralo peří a pak následovalo předení a drobné práce jako paličkování krajek, síťování. S adventem se blížil svátek narození Spasitele, tedy zlom roku. Na venkově během kratších dní museli setrvávat všichni v jedné místnosti svého obydlí, kde bylo nejtepleji a nejvíce světla. Od čtyř odpoledne se nejen předlo, ale nastala doba vyprávění, pověstí a pohádek, zpívalo se. A tak se scházeli společně muži a ženy, sezdaní i nesezdaní,  často bývalo veselo. "Večery dlouhých nocí" přerušily pouze Vánoce, a když skončily, oblíbená sezení pokračovala.


32.   Pokud jsme poctivě přečetli 2. kapitolu Lukášova evangelia,
        hravě doplníme chybějící:

"Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře A............, aby byl po celém světě proveden ..............   ............ . Tento první soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého .............. . Také .............. se vydal z Galileje, z města N............... , do Judska, do města Davidova, které se nazývá B............., poněvadž byl z domu a rodu D............., aby se dal zapsat s ..........., která mu byla zasnoubena a čekala dítě."

    Augusta - soupis (sčítání) lidu - města - Josef - Nazareta - Betlém - Davidova - Marií

   Spasitel přišel na svět za panování prvního římského císaře Augusta (Gaius Octavius, adoptovaný syn Caesara) v městě Betlém, kde kraloval judský král Herodes I. Veliký (nechal přestavět Jeruzalémský chrám). Do Betléma ze svého domova v Nazaretu vydali Josef s Marií. Císař pro efektivnější vybírání daní vyhlásil sčítání všeho lidu, a proto se každý člověk musel hlásit ve městě, odkud pocházel. Sčítání se událo za působení syrského místodržitele Publia Sulpicia Quirinia.


31.   Jako pastýři se označovali a stále označují nejvyšší služebníci
        Boží. Kdo byl
prvním starozákonním pastýřem?

  a)  Ježíš, syn Josefa a Marie, Syn Boží.
  b)  David, nejm
ladší Jišajův syn (a pozdější izraelský král)
  c)  Ábel, syn Adama a Evy (a bratr Kaina)

          Správná odpověď: c)

   Nejvyšším pastýřem (řecky poimén) je v Novém zákoně Ježíš Kristus. Obsahová náplň pastýřské služby vychází z podobenství "O dobrém pastýři" (Janovo evangelium 10,11-16). Úkolem pastýřů je chránit svěřené stádo před nepřízní počasí, jinými zvířaty i lidmi. Pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede... Pastýři jsou rovněž spojeni s vánočními svátky, protože radostnou událost o zrození Spasitele zvěstovali všemu lidu jako první. Jako první se vydali se pozdravit malého Ježíše položeného v jeslích (Přečtěme si: Lukáš 2,8-18) a přesvědčit se o Světlu světa. Obvykle neohrožení drsní pastýři přicházeli k děťátku s bázní, s úžasem, avšak i poslušně. A nenesli cenné dary jako mudrcové, ale jako dar přiváděli jehňata, ovce a beránky, také chléb, sýr a víno. Vše, co měli, kladli k jesličkám a vítali Jezulátko.
    Na našem venkově byl pastýř najímaný na jednu sezónu, měl dlouhý bič a pastýřskou hůl. Na Štědrý večer chodil po vsi a troubil pod okny, jako koledu dostával malou vánočku. Řemeslo zaniklo koncem 19. století.


30.   Které postavy patří do Betléma?

Ježíš, Marie, Josef, tři mudrci z Východu, později k nim přibyli pastýři.


29.   Kde se v Bibli dočteme o narození Ježíše Krista?

V evangeliích Matouše 1,18-25
  a Lukáše 2,1-20.

    (Předpověď narození Ježíšova Lk 1,26-37)


 


28.   Obsahuje adventní kalendář VŽDY celou adventní dobu?

  a)  NE
  b)  ANO

         Správná odpověď: a)  

  Celou adventní dobu neobsahuje, protože první okénko na kalendáři s čokoládovým překvapením začíná až 1. 12. a končí 24. 12. Pojmenování je tudíž zavádějící.
   Jen pro rok 2017 kalendář zobrazuje celičký advent, neboť začíná 1.12. a končí 24.12., v jiných letech tak pěkně nevychází.


27.   Adventní kalendář, který se dává dětem o prvním adventním dni, má srozumitelným způsobem připomenout význam čtyřech adventních týdnů před Vánocemi a zároveň se jím krátí čekání na Ježíška.
  Kdo ten
to krásný adventní zvyk poprvé uvedl v život
   a jak
se jmenoval první tištěný kalendář ?

    a)  Putování do Betléma      (2011)
    b)  Narodil se Kristus Pán    (15. století)
    c)  V zemi Ježíškově            (1908
)
            Správná
odpověď: c)   

   Zaveden německým podnikatelem a majitelem tiskárny Gerhardem Langem (1881-1974). První kalendář měl dva listy s vystřihovánkami pro každý den. Brzy začali kalendáře připravovat i renomovaní umělci. Neobjevily se pouze v letech Velké války a po Hitlerově nástupu k moci. Po II. světové válce se tradice vrátila a jednotlivé dny už skrývaly sladkost, bonbon nebo kousek čokolády, avšak na trhu časté nebyly. Na kalendářích byly vyobrazeny liturgické biblické výjevy, venkovské scenérie, města s poschovávanými okénky. Vyráběly se v malých dílnách z tvrdého papíru a ve svých okénkách skrývaly obrázky, verše z Písma. Dnes se v potravinářském průmyslu bohužel setkáváme s prostoduchým zobrazením Santa Clause řídícího spřežení sobů (či Hellou Kitty a Pony, Simpsonovou rodinou, lepší verze je s krtečkem). Možná se bude opakovat zvyk z 80. let minulého století, kdy rodiče připravovali kalendář pro své děti sami, vč. pamlsků, které jsou rovněž šizeny. 
   (Pozn.: "Putování do Betléma" je název knižního titulu od autorů Krček J., Fučíková R.
                "Narodil se Kristus Pán" je husitskou vánoční písní.)


26.   Odkdy se do českých domácností dostával vánoční stromeček
        a jak se nazýval?

  K nám se tato hezká tradice dostává roku 1812 díky řediteli Stavovského divadla J. K. Liebichovi a během několika desítek let se stává součástí českého folklóru. Po první světové válce vzniká v Evropě tradice stavění rozsvícených vánočních stromků na veřejných prostranstvích. Tehdy bylo zvykem zavěšovat stromky za špičku ke stropu nad štědrovečerní stůl. U nás se jim říkalo "Kristovy strůmky" a jejich stále zelené větve se brzy staly symbolem věčného života pravověrných křesťanů. (Na českém území se podle dochovaných zpráv poprvé postavil veřejný stromeček v Brně 1924 a v Plzni roku 1925.) V běžných domácnostech byl k vidění od 40. let 19. století.


25. Vánoční stromy, které se pravidelně rozsvěcují na veřejných prostranstvích v době adventní, mají svůj původ v našich zemích od roku 1924. Zavedl je v Brně pod názvem "Strom Republiky" jeden známý spisovatel. Jak se jmenoval a jaký příběh se k němu pojí?

  Stalo se tak na základě zvláštní náhody, jež byl tento muž svědkem. Dva dny před Štědrým dnem se procházel s přáteli zimní krajinou u Bílovic nad Svitavou. Když na okraji lesa našli pod smrkem maličké, opuštěné děvčátko. Jejich pomoc přišla v pravou chvíli a malé děvčátko zachránili před zmrznutím. Spisovatel Rudolf Těsnohlídek pochopil tuto příhodu jako pobídku, aby konkrétně nějak pomohl opuštěným dětem. Dosáhl toho předsevzetí za několik let, když byl v adventní době v Brně vztyčen první vánoční strom Republiky. Navrhl, aby lidé pod tento vánoční strom nosili dary pro chudé a opuštěné. Tento zvyk se rozšířil z Brna i do jiných míst. V Praze jej vždy rozsvěcoval náš pan první prezident-Osvoboditel.


24.   Ke starým zvykům adventu patří řezání tzv. Barborek.
        O co se jedná a který den se to má dělat ?

   4. prosince, na svátek sv. Barbory, mladé dívky chodívaly do ovocných sadů uříznout si třešňovou větvičku - barborku. Když vykvetla 25. prosince, dívka, která ji přinesla, se podle starobylé pověry do roka a do dne provdá.

    Jak máme barborky správně nařezat?
  Větvičky musíme šikmo seříznout ostrým nožem, aby měly dostatečný přístup k vodě a živinám. Vložíme je pak do chladné vody a postavíme do chladné místnosti na světlé místo. Po týdnu je přeneseme do teplé místnosti, a když budeme mít štěstí, barborky nám na Štědrý den krásně vykvetou. (Třešňové větvičky potřebují přesně 20 dnů, aby na Štědrý den vykvetly.)


23.  Kdo doprovází Mikuláše?

 a)  anděl a čert
 b)  vodník a skřítci

 c)  Grinch a tajemný čaroděj-dobroděj
         Správná odpověď: a)    

  Asi každému malému dítěti proběhne mráz po zádech při spatření ušmudlaného a zlobivého čerta, ale není se čeho bát. Od toho je tu přece Mikuláš s andělem, aby rozdávali radost a chránili nás před zlem, jako je občas čert. Hodné děti odměňuje ovocem a pamlsky a těm zlobivějším rozdává uhlí a brambory. Dárky na mikulášský svátek dostávají děti i dnes. Odměnu děti získaly pěkně poctivě po odříkání modlitby. Dnes stačí i básnička, říkanka nebo písnička. Mikuláš symbolizuje - úctu, anděl - klid a čert - nahání strach malým nezbedům. Čert je zachumlaný v huňatém kožichu, s řetězem a dlouhým červeným jazykem, případně i s pytlem, ve kterém si ty zlobivé dokonce odnášel!

   Mikuláš každý rok 5. prosince sestupuje navečer z nebe na zem a obchází lidské příbytky spolu a s andělem a čertem. 6. prosince je den Mikulášova úmrtí. Právě v předvečer tohoto dne navštěvuje děti nám známá trojice: Mikuláš, čert a anděl (jako připomínka jeho života). Chodí po domech a rozdávají hodným dětem sladkosti. Tento zvyk se rozšířil z Německa, kde vznikl v 10. století.


22.  Mikuláš byl již za svého života známý svou:

a)  moudrostí a sečtělostí
b)  štědrostí k potřebným
c)  nakažlivým smíchem

        Správná odpověď: b)    

  Proslavil se především svou štědrostí a chráněním nespravedlivě odsouzených a křesťanů, kteří byli v jeho době pronásledováni císařem Galeriem (293-311). Koluje o něm mnoho legend (viz sekce Zajímavosti). Mikuláš po tři noci obdarovával lidi, aby jim pomohl z chudoby, k lepšímu a šťastnějšímu životu. Odtud se vzala tradice obdarovávání. (V Americe se z Mikuláše stal Santa Claus.)


21.  Jak poznáme Mikuláše ?

  Na obrazech je Mikuláš zobrazován jako muž v biskupském rouchu. V jedné ruce držívá dlouhou zlatou berlu (tzv. biskupskou hůl) a v druhé ruce pak vak (buď bílý pytel zlatem vyšívaný anebo obyčejný jutový pytel), ve kterém nosil dárky.  Vždy chodí pěšky. U nohou mívá tři zlaté koule, měšce s penězmi nebo kotvu, která symbolizuje sv. Mikuláše jako ochránce námořníků. Na hlavě má biskupskou čepici - mitru, která je červené nebo bílé barvy se zlatým křížem vpředu. Mikuláš má dlouhý bílý vous.


20.  Kým byl Mikuláš ?

a)  knížetem
b)  mnichem
c)  biskupem

        Správná odpověď: c)    

  Mikuláš byl biskup v Myře v Lykii (dnešní jihoturecká provincie Antalya), který se narodil kolem roku 205 ve městě Pataře, a to v rodině zbožných a bohatých křesťanů.  Jeho rodina se podle tradice živila lovem ryb a Mikuláš v této činnosti prokračoval. Po smrti svých rodičů rozdal velkou část svého majetku  chudým a potřebným lidem. Již za svého života byl velmi oblíbený mezi lidmi.


19.   Adventní období bylo v minulosti dobou plnou rozličných zvyků, avšak také pověr. Mnohé zanikly, ale některé přetrvaly do dneška. Nehledě na liturgický počátek pohyblivého svátku adventu (pro tento rok 27.11.), v lidovém prostředí se za jeho začátek považoval často 30. listopad - svátek Ondřeje.
      Co se v tento svátek tradovalo, praktikovalo či vůbec nesmělo dělat?
     A která osobnost našeho kraje zajímavé obyčeje adventního období před více než sto lety zaznamenávala?

  Od tohoto dne se již po celý advent neslavily svatby, jak dokládá místní přísloví "Kateřina zavazuje, svatý Ondřej zakazuje". Ondřej (rybář na břehu Galilejského jezera, apoštol Jana Křtitele a posléze jeden z prvních učedníků JK, mladší bratr apoštola Petra) byl zároveň patronem nevěst a předvečer jeho svátku byl považován za jeden z nejvhodnějších dnů pro nahlížení do budoucnosti. Svobodné dívky tak zkoušely hledat tvář svého nastávajícího ve vodní hladině nebo o půlnoci chodily ke kurníku - ozval-li se kohout, dívka se do roka vdala, ozvala-li se první slepice, měla dívka přijít za rok znovu. Tento zvyk známe z vyprávění polsko-ostravského učitele K. J. Bukovanského (1844–1932), spisovatele, sběratele a zakladatele Ostravského muzea, jehož mottem bylo: „Kdo ctí národ, všeho si rád všímá, co mu národ v paměť uvádí.“


18.   Ze které sbírky a od kterého českého básníka jsou tato slova     
        popisující vánoční příběh? Jak asi pokračují?

    Před dávno, pradávnými časy,
  v království nevídané krásy,
  kde panoval král Hospodin,
  vše světlem rašilo a kvetlo.
  Na stromech zrálo sladké světlo.
  Jen jeden strom tam vrhal stín.
  Dva první lidé bohumilí
  v tom království tak šťastně žili.


   Václav Renč (1911-1973),
                                                                           Popelka Nazaretská


17.   Složitý bohatě zdobený mechanismus na obrázku neznáme,
        kde bychom se s ním mohli setkat?

    V Sasku. Tzv. krušnohorská pyramida, ozdobný stojánek se svíčkami, která se někdy používá i jako náhrada za vánoční stromeček. Pyramidy jsou konstruovány tak, aby stoupající světlo ze svíček roztáčelo větrné růžice nacházející se na jejích vrcholu.  

   Obdobu můžeme  najít  v  našem andělském  zvonění
(zvonky, vánoční kolotoč/pyramida). Pohyb konstrukce je totiž doprovázen zvukem, cinkáním visících pohybujících se kovových částí o pevné kovové části konstrukce. Někde se pohybuje pouze vrtule, na níž jsou zavěšeny cinkající prvky. V některých zemích je tradicí vytvářet tyto dekorace. Mechanismus byl patentován v roce 1905.


16.   Co vidíme na obrázcích? Adventní věnec?

 

 


   Ten to není. Adventní parter. Jde o podlouhlé aranžmá (zasazeného i do nádoby), kde jsou umístěny nejméně tři svíčky. Okolí svíček je upraveno chvojím a dekoracemi jako stuhy, baňky hvězdy. Svíčky v adventním parteru (tj. svícnu) mohou být různě seskupeny a rozmístěny. U parteru nejsou svíce umístěny do tvaru kříže jako je tomu u adventního věnce a ani není zachován jejich počet (viz otázka 12.).


15.   K novodobým adventním a vánočním zvykům patří

i adventní výzdoba domovních dveří a oken, okenních truhlíků
i zahrad. Zelený opentlený věnec vítá příchozí a značí,

že přípravy na vánoční svátky jsou v plném proudu
a očekává se příchod Spasitele...
Jak se nazývá
na dveřích pověšený adventní věnec, bez svíček?

   a)  domovní znamení
   b)  dveřní adventka
   c)  zavěšený věnec

          Správná odpověď: a)


14.   Jaká tradice, která se dnes již nedochovala v českých zemích,
        byla typická pro středověk, zejména pro období baroka až
do konce
        19. století
a nahrazovala původně protestantský adventní věnec?

    a)  krušnohorská pyramida
    b)  rajský strom, rajská zahrada
    c)  adventní parter

          Správná odpověď: b)

   V dřívějších dobách byly adventní věnce a vánoční stromky, odsuzovány katolickou církví jako pohanské, protože tyto zvyky zavedli protestanté. "Paradeisl" (též Paradeiser, Paradeiserl nebo Klausbaum) v překladu rajská zahrádka, je považován za předchůdce adventního věnce. Jsou zde umístěny čtyři svíčky zasazené do jablíček v místě jejich stopky a každou adventní neděli je rozsvícena jedna svíčka. Půdorys Paradeislu je trojúhelníkový z jedlových větviček neb zimostrázu a býval do tvaru kruhu dozdoben sušeným ovocem, vlašskými ořechy na talíři, cukrovím anebo plátky jablek i chvojím. Pyramidová konstrukce z vyřezaných větví byla omotávána červenými a zlatými stuhami.

   Strom ověšený červenými jablky - „rajský strom“ - byl součástí středověkých liturgických představení s náboženskými motivy, které byly oblíbené zejména v období baroka. Proč rajský strom a jablko se svícemi? Jablko z rajské zahrady (kniha Genesis) rostoucí na stromu poznání dobrého a zlého a svíčky mají stejně jako u adventního věnce představovat „Světlo světa“, Ježíše Krista. Sám Kristus překovává starozákonní událost a ztělesňuje tak nový strom poznání, usmíření a vykoupení z prvotního hříchu Adama a Evy (klikněte pro popis na obr.). Mnoho lidí dodnes během krátké doby svého života hledají ráj tady na zemi a hledají cestu ke snadno vydělaným penězům, k pohodlnému i bezstarostnému životu. A tak zcela přehlédnou Betlémské poselství... Všichni na obloze hledáme nebeský ráj a doufáme, že po smrti přijde věčný život. Proto není náhodou, že se 24. prosince slaví první lidé, Adam a Eva. Konec konců, adventní očekávání - zrození Spasitele -  ohlašuje, že se otevřou "dveře do krásné Paradeis", jak to zní ve staré vánoční bavorské písni a přijde "spravedlivý Starého zákona, Kristus".

    I v české krajině dávali do jablíček svíčky a vytvářeli voňavý svícen až do konce 19. století, pak jej nahradil adventní věnec. Rajská zahrádka zdobila sváteční stůl a sloužila při modlitbách. Lidová tradice se zachovala a znovu se ujímá v Německu (Bavorsku) a Rakousku.


13.    Kde se vzal adventní věnec a kde vznikl?

  První novodobý adventní věnec vytvořil až v 19. století (1839) německý protestantský teolog Johann Hinrich Wichern z Hamburku. Vymyslel je pro nedočkavé děti v sirotčinci, který spravoval. Děti se jej neustále ptaly: „Kdy už ty vánoce konečně budou?“

A tak jejich pan učitel vymyslel zajímavý nápad. Měl podobu dřeveného kola, na který umístil 23 svíček. 19 malých červených a 4 větší bílé. Každý večer se pak zapalovala jedna svíčka. V neděli bílá a v ostatní dny červená. Byl to vlastně i takový první adventní kalendář.  Později se počet svící zmenšil na čtyři, pro každou adventní neděli jedna.


12.   Jak se svíčky na adventním věnci jmenují?
        Jakou mají symboliku?

   Dnes se počet svíček ustálil na čtyřech, které se zapalují o nedělích. Avšak můžeme se setkat i s variantou pěti svíček, kde se ta pátá zapaluje na Štědrý den a Hod Boží vánoční.
   Svíčky mají své pojmenování:
   „Naděje“, „Mír“, „Přátelství“, „Láska“ a „Kristus“.
                                  /Viz P
říběh "O čtyřech svíčkách" - sekce "Aktuality..."/

   Na první adventní neděli se v chrámech zažíhá první adventní svíce a postupně další, aby v čase před Kristovým narozením (na poslední adventní neděli) zářily všechny čtyři. Každá svíce představuje jeden krok přiblížení se ke spáse, světlu, které na zem přinesl narození Ježíše. I v nedělní odpoledne by měly v tomto předvánočním shonu být rodiny pospolu, zapálit svíci/-e, udělat si klidnou chvíli a posedět, popovídat si.

    Adventní věnec se svícemi je vykládán jako symbolika
Kristova kříže ve vztahu ke čtyřem světovým stranám
a Jeho požehnání na každou světovou stranu
.


11.  Co je od nepaměti symbolem vítězství, královské důstojnosti a úcty?

   a)  věnec
   b)  jablko s nasazeným křížem
   c)  koruna

          Správná odpověď: a) + c)

  Věnec (z lat. corona a řec. κορώνα - též koruna). Světlo je pro judaismus i podle Starého zákona vždy spojováno se životem. Adventní svíce a věnec má však kořeny v protestantských obyčejích. Věnec od nepaměti symbolizoval vítězství a jeho adventní podoba vzdává hold tomu, kdo je očekáván jako vítěz. Hořící svíce na věnci pak mají rozptýlit temnotu.


10.   Jaká je liturgická barva adventní doby?

   a)  červená
   b)  fialová
   c)  zlatá

          Správná odpověď: b)

   Barevnost adventu má souvislost s liturgií (z řec. λειτος - veřejný, εργον - dílo, práce) tedy s bohoslužbou  i s veřejným životem a shromažďováním.
    Barvy  - fialová    (barva adventu, ale také postu a Velikonočního týdne),
              - červená   (typická pouze pro protestantské církve v Evropě ! ),
              - modrá     (zejména v Americe).

    Označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá nemá s křesťanskou vírou nic společného.


9.    Jako každý rok nás neminou oblíbené vánoční trhy.

Bývají na Masarykovém náměstí nebo v Aréně s vůní cukroví, punče a jiných dobrot, s ukázkami řemesel. Ale odkdy existuje v Evropě tradice vánočních trhů a co všechno tehdy nabízely?

  Od středověku. Konaly se během 2. až 4. neděle adventní a netrvaly déle než dva týdny. Byly jen ve velkých městech, prodávali v nich kupci ze všech zemí světa - betlémy, hračky, ryby, koření, ovoce, vánoční stromky, ale i koňské postroje.


8.   V předvečer svátku Martina, biskupa z Tours často zobrazovaného
      jako vojevůdce na koni, se ve středověku konaly martinské průvody
      s lampiony a lucerničkami. Proto byl svátek oblíbený u dětí.
      Co máme očekávat 11. listopadu podle lidových moudrostí ?

 

  Na svatého Martina zima u nás začíná,“ praví jedno české pořekadlo. Nejen v Čechách a na Moravě, ale v celém našem podnebném pásmu se kolem 11. listopadu objevuje první sníh, neklamný posel zimy a jejího určitě nejkrásnějšího období – Vánoc.
Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
Na svatého Martina kouřívá se z komína.
A nejznámější: „Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá; přijede-li na žlutém (sucho), přijde zima tuhá a suchá.


7.   Martin Tourský byl původně římský voják žijící ve 4. století
      a jako všichni uctíval římské tradice. Co jej změnilo a proměnilo?

a)  vojenské tažení proti německým Alamanům
b)  vyhnanství, neboť jako vojáku Kristovu mu není dovoleno bojovat zbraní
c)  darování svého pláště žebrákovi a sen se zjevením Krista

       Správná odpověď: c)

    Za temné zimní noci projížděl Martin městem a kontroloval vojenské hlídky. Na ulici uviděl polonahého žebráka, který poprosil o almužnu. Ale Martin peníze neměl a tak chtěl alespoň ubožáka ochránit před zimou. Mečem tedy přeťal svůj vojenský plášť na polovici a jednu daroval žebrákovi. Následující noci se Martinovi zjevil ve snu Kristus s polovicí jeho pláště… A tak na Velkou noc roku 339 (ve 22/23 letech) přijal křest a chtěl svůj život zasvětit službě Bohu. Ale jako člen císařské gardy nemohl jen tak opustit vojsko. Musel ještě odsloužit asi 15 let než dosáhl důstojnické hodnosti.


6.   Proč se obzvláště na "Martina" po celý rok čeládka těšila ?

  Tento den byl významný i z jiného důvodu než jako připomínka biskupa Martina (jméno pochází od boha války Mars, Martis, m.). Skončila namáhavá práce na polích, obilí bylo sklizeno, chmel a ovoce očesané, skončila pastva na lukách. Čeledíni a děvečky (tj. lidé, kteří po celý rok pomáhali v hospodářství) mohli opustit službu a do nové nastupovali až na Nový rok. Dostávali roční mzdu a jako výslužku tzv. "martinské rohlíky". Na svatého Martina se také pekla tzv. „martinská husa“, na niž hospodářova rodina pozvala i čeleď.


5.   Tzv. svatomartinské období je doba hodovní a posvícenecká.

Symbolizuje konec podzimu a avizuje příchod zimy, potažmo Vánoc.  Právě pro tyto dny se na vsích vykrmovaly husy, které byly oblíbenou pochoutkou na svátečním stole.
Jak podle této pochoutky ženy předpovídaly, jaké bude počasí ?

"Na svatého Martina nejlepší je husina;
pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí."
"Je-li kobylka martinské husy hnědá,
bude málo sněhu a na holo mrznout;
je-li však bílá, bude hodně sněhu."

 

   Rozhodující bylo množství a rozmístění podkožního tuku na těle husy, a pak také stav jejích kostí. Když měla husa více podkožního tuku, pak byla tužší zima. Čím tmavší prsní kost husy byla, tím blátivější by měly být Vánoce. A naopak čím světlejší, tím víc by mělo napadnout sněhu. Důležitý byl také hřbet kosti - pokud byl do bíla, pak byl sníh i na horách. Když byl naopak kropenatý, přišly plískanice.


4.   Proč se podává na Martina právě "husa" ?
      A doplňte závěr pranostiky:

"Na svatého Martina husa nejpěkněji .........."

 

   Zpívá ... na pekáči. (Ašak mohla by tančit jako na animaci.)
   Ano a také "Radost Martina je hus a džbán vína."
 
Podle legendy se stala husa tradiční svatomartinskou pochoutkou
za trest, protože svým kejháním rušila Martinovo kázání a bohoslužbu. A husy odsoudil, aby v den této památky pykaly za svoje provinění na pekáči. Existuje také druhá verze, podle které se Martin před svou volbou biskupem ze své skromnosti schoval k husám. Avšak ty ho svým silným kejháním prozradily.
    Ať už je pravdou cokoliv, podzimní vykrmená mladá husa již k Martinu zkrátka patří. Porcování husy vždy podléhalo přísnému řádu. Nejníže postavený sluha dostal křídlo (aby prý při práci lítal), výše postavený sluha stehno a hospodář sám si nechával zbytek. Kůže z husích nohou se dávala do střevíců.


3.  Co si představíme pod pojmem "svatomartinské pečivo"?

   Svatomartinské rohy nebo podkovy koně sv. Martina,
tj. rohlíčky plněné mákem, řepou anebo povidly.
Měly tvar podkovy a někdy připomínaly zakřivený roh, jenž představoval mužnou sílu. Pekly se ze sladkého těsta s rozinkami a sypaly mákem nebo se plnily nádivkou z řepy a máku. Jinde byly výslužkou velké makové buchty. Pečou se i koláče a drobné cukroví.


2.  Zavedení adventu jako očekávání příchodu Vykupitele se začalo šířit
     z  jedné evropské země dál. Ve které zemi to bylo, kde se původně

     říkalo adventu "půst svatého Martina" ?

  Podle nejstarších písemných svědectví to bylo v roce 462 v tourské diecézi, kdy tam biskup Perpetus nařídil věřícím, aby třikrát v týdnu v době od Martina do Vánoc dodržovali půst. To bylo také důvodem, proč se v předvečer svátku tohoto světce scházeli rodiny a přátelé, aby před nastávajícím postem zasedli k bohatě prostřenému stolu, na kterém nechyběla svatomartinská husa a svatomartinské pečivo. Mělo to své opodstatnění, neboť toto období je příznačné pro hlavní tah hus. Ta země je - Francie.


1.  Čtyři týdny před Vánocemi vlastní název mají, patříš k těm, kdo jej
     znají? Jak se tato doba souhrnně nazývá, doba,
     ve které se připravujeme na Vánoce. Co je na ní zvláštního?

  Současná podoba čtyř týdnů a neděl adventu se ustálila ve 12. století a symbolizuje dobu, po kterou putovali Marie a Josef do Betléma. Latinské slovo "adventus" znamená příchod. Vztahuje se ještě na jednu událost popsanou v závěru všech evangelií. O jakou se jedná? Příchod se vztahuje také na Poslední soud, tedy poslední příchod Ježíše Krista na svět. V teologickém smyslu se advent vyznačuje tímto dvojím očekáváním.

 

 

Tyto webové stránky jsou chráněny autorským právem. Autorským právem jsou chráněny jak obsah, tak i forma těchto webových stránek. Všechny materiály jsou určeny pouze pro nekomerční a osobní užití, ovšem za předpokladu, že zachováte všechna autorská práva a budete se řídit jakýmikoli sděleními o vlastnických právech v těchto materiálech uvedenými.

Veškeré reprodukce, úpravy, překlady, uchovávání a zpracování obsahu či formy těchto webových stránek na jiných médiích, včetně jejich ukládání anebo zpracování elektronickými prostředky, požívají ochrany dle autorského práva. Jakékoli použití či využití obsahu či formy těchto webových stránek, ať již zcela či z části, nelze užívat pro veřejné nebo obchodní účely bez povolení NO CČSH O.-Z.

Jakákoli reprodukce informací či údajů, zejména užití textů anebo jejich částí anebo materiálů tvořících image (vč. fotografií), lze pouze s předchozím písemným souhlasem Náboženské obce CČSH V Ostravě-Zábřehu. Náboženská obce CČSH v Ostravě-Zábřehu je držitelem práv k rozšiřování a reprodukci. Tato práva zůstávají v celém rozsahu v platnosti i v případech, kdy se do archivu automaticky anebo manuálně vkládají obrázky a texty.

 

TOPlist