ADVENTNÍ a vánoční kvíz

    Vítejte v sekci
    * ADVENTNÍ a VÁNOČNÍ kvíz *

    Každý den zde budou přibývat
    nové otázky až do Třech králů.

Klíč k otázkám a zevrubný popis svátků - viz sekce "Zajímavosti"
http://ccsh-ostrava-zabreh.websnadno.cz/Zajimavosti.html



14.   Jaká tradice, která se dnes již nedochovala v českých zemích,
        byla typická pro středověk, zejména pro období baroka až
do konce
        19. století
a nahrazovala původně protestantský adventní věnec?

    a)  krušnohorská pyramida
    b)  rajský strom, rajská zahrada
    c)  adventní parter

          Správná odpověď: b)

   V dřívějších dobách byly adventní věnce a vánoční stromky, odsuzovány katolickou církví jako pohanské, protože tyto zvyky zavedli protestanté. "Paradeisl" (též Paradeiser, Paradeiserl nebo Klausbaum) v překladu rajská zahrádka, je považován za předchůdce adventního věnce. Jsou zde umístěny čtyři svíčky zasazené do jablíček v místě jejich stopky a každou adventní neděli je rozsvícena jedna svíčka. Půdorys Paradeislu je trojúhelníkový z jedlových větviček neb zimostrázu a býval do tvaru kruhu dozdoben sušeným ovocem, vlašskými ořechy na talíři, cukrovím anebo plátky jablek i chvojím. Pyramidová konstrukce z vyřezaných větví byla omotávána červenými a zlatými stuhami.

   Strom ověšený červenými jablky - „rajský strom“ - byl součástí středověkých liturgických představení s náboženskými motivy, které byly oblíbené zejména v období baroka. Proč rajský strom a jablko se svícemi? Jablko z rajské zahrady (kniha Genesis) rostoucí na stromu poznání dobrého a zlého a svíčky mají stejně jako u adventního věnce představovat „Světlo světa“, Ježíše Krista. Sám Kristus překovává starozákonní událost a ztělesňuje tak nový strom poznání, usmíření a vykoupení z prvotního hříchu Adama a Evy (klikněte pro popis na obr.). Mnoho lidí dodnes během krátké doby svého života hledají ráj tady na zemi a hledají cestu ke snadno vydělaným penězům, k pohodlnému i bezstarostnému životu. A tak zcela přehlédnou Betlémské poselství... Všichni na obloze hledáme nebeský ráj a doufáme, že po smrti přijde věčný život. Proto není náhodou, že se 24. prosince slaví první lidé, Adam a Eva. Konec konců, adventní očekávání - zrození Spasitele -  ohlašuje, že se otevřou "dveře do krásné Paradeis", jak to zní ve staré vánoční bavorské písni a přijde "spravedlivý Starého zákona, Kristus".

    I v české krajině dávali do jablíček svíčky a vytvářeli voňavý svícen až do konce 19. století, pak jej nahradil adventní věnec. Rajská zahrádka zdobila sváteční stůl a sloužila při modlitbách. Lidová tradice se zachovala a znovu se ujímá v Německu (Bavorsku) a Rakousku.


13.    Kde se vzal adventní věnec a kde vznikl?

  První novodobý adventní věnec vytvořil až v 19. století (1839) německý protestantský teolog Johann Hinrich Wichern z Hamburku. Vymyslel je pro nedočkavé děti v sirotčinci, který spravoval. Děti se jej neustále ptaly: „Kdy už ty vánoce konečně budou?“

A tak jejich pan učitel vymyslel zajímavý nápad. Měl podobu dřeveného kola, na který umístil 23 svíček. 19 malých červených a 4 větší bílé. Každý večer se pak zapalovala jedna svíčka. V neděli bílá a v ostatní dny červená. Byl to vlastně i takový první adventní kalendář.  Později se počet svící zmenšil na čtyři, pro každou adventní neděli jedna.


12.   Jak se svíčky na adventním věnci jmenují?
        Jakou mají symboliku?

   Dnes se počet svíček ustálil na čtyřech, které se zapalují o nedělích. Avšak můžeme se setkat i s variantou pěti svíček, kde se ta pátá zapaluje na Štědrý den a Hod Boží vánoční.
   Svíčky mají své pojmenování:
   „Naděje“, „Mír“, „Přátelství“, „Láska“ a „Kristus“.
                                  /Viz P
říběh "O čtyřech svíčkách" - sekce "Aktuality..."/

   Na první adventní neděli se v chrámech zažíhá první adventní svíce a postupně další, aby v čase před Kristovým narozením (na poslední adventní neděli) zářily všechny čtyři. Každá svíce představuje jeden krok přiblížení se ke spáse, světlu, které na zem přinesl narození Ježíše. I v nedělní odpoledne by měly v tomto předvánočním shonu být rodiny pospolu, zapálit svíci/-e, udělat si klidnou chvíli a posedět, popovídat si.

    Adventní věnec se svícemi je vykládán jako symbolika
Kristova kříže ve vztahu ke čtyřem světovým stranám
a Jeho požehnání na každou světovou stranu
.


11.  Co je od nepaměti symbolem vítězství, královské důstojnosti a úcty?

   a)  věnec
   b)  jablko s nasazeným křížem
   c)  koruna

          Správná odpověď: a) + c)

  Věnec (z lat. corona a řec. κορώνα - též koruna). Světlo je pro judaismus i podle Starého zákona vždy spojováno se životem. Adventní svíce a věnec má však kořeny v protestantských obyčejích. Věnec od nepaměti symbolizoval vítězství a jeho adventní podoba vzdává hold tomu, kdo je očekáván jako vítěz. Hořící svíce na věnci pak mají rozptýlit temnotu.


10.   Jaká je liturgická barva adventní doby?

   a)  červená
   b)  fialová
   c)  zlatá

          Správná odpověď: b)

   Barevnost adventu má souvislost s liturgií (z řec. λειτος - veřejný, εργον - dílo, práce) tedy s bohoslužbou  i s veřejným životem a shromažďováním.
    Barvy  - fialová    (barva adventu, ale také postu a Velikonočního týdne),
              - červená   (typická pouze pro protestantské církve v Evropě ! ),
              - modrá     (zejména v Americe).

    Označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá nemá s křesťanskou vírou nic společného.


9.    Jako každý rok nás neminou oblíbené vánoční trhy.

Bývají na Masarykovém náměstí nebo v Aréně s vůní cukroví, punče a jiných dobrot, s ukázkami řemesel. Ale odkdy existuje v Evropě tradice vánočních trhů a co všechno tehdy nabízely?

  Od středověku. Konaly se během 2. až 4. neděle adventní a netrvaly déle než dva týdny. Byly jen ve velkých městech, prodávali v nich kupci ze všech zemí světa - betlémy, hračky, ryby, koření, ovoce, vánoční stromky, ale i koňské postroje.


8.   V předvečer svátku Martina, biskupa z Tours často zobrazovaného
      jako vojevůdce na koni, se ve středověku konaly martinské průvody
      s lampiony a lucerničkami. Proto byl svátek oblíbený u dětí.
      Co máme očekávat 11. listopadu podle lidových moudrostí ?

 

  Na svatého Martina zima u nás začíná,“ praví jedno české pořekadlo. Nejen v Čechách a na Moravě, ale v celém našem podnebném pásmu se kolem 11. listopadu objevuje první sníh, neklamný posel zimy a jejího určitě nejkrásnějšího období – Vánoc.
Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
Na svatého Martina kouřívá se z komína.
A nejznámější: „Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá; přijede-li na žlutém (sucho), přijde zima tuhá a suchá.


7.   Martin Tourský byl původně římský voják žijící ve 4. století
      a jako všichni uctíval římské tradice. Co jej změnilo a proměnilo?

a)  vojenské tažení proti německým Alamanům
b)  vyhnanství, neboť jako vojáku Kristovu mu není dovoleno bojovat zbraní
c)  darování svého pláště žebrákovi a sen se zjevením Krista

       Správná odpověď: c)

    Za temné zimní noci projížděl Martin městem a kontroloval vojenské hlídky. Na ulici uviděl polonahého žebráka, který poprosil o almužnu. Ale Martin peníze neměl a tak chtěl alespoň ubožáka ochránit před zimou. Mečem tedy přeťal svůj vojenský plášť na polovici a jednu daroval žebrákovi. Následující noci se Martinovi zjevil ve snu Kristus s polovicí jeho pláště… A tak na Velkou noc roku 339 (ve 22/23 letech) přijal křest a chtěl svůj život zasvětit službě Bohu. Ale jako člen císařské gardy nemohl jen tak opustit vojsko. Musel ještě odsloužit asi 15 let než dosáhl důstojnické hodnosti.


6.   Proč se obzvláště na "Martina" po celý rok čeládka těšila ?

  Tento den byl významný i z jiného důvodu než jako připomínka biskupa Martina (jméno pochází od boha války Mars, Martis, m.). Skončila namáhavá práce na polích, obilí bylo sklizeno, chmel a ovoce očesané, skončila pastva na lukách. Čeledíni a děvečky (tj. lidé, kteří po celý rok pomáhali v hospodářství) mohli opustit službu a do nové nastupovali až na Nový rok. Dostávali roční mzdu a jako výslužku tzv. "martinské rohlíky". Na svatého Martina se také pekla tzv. „martinská husa“, na niž hospodářova rodina pozvala i čeleď.


5.   Tzv. svatomartinské období je doba hodovní a posvícenecká.

Symbolizuje konec podzimu a avizuje příchod zimy, potažmo Vánoc.  Právě pro tyto dny se na vsích vykrmovaly husy, které byly oblíbenou pochoutkou na svátečním stole.
Jak podle této pochoutky ženy předpovídaly, jaké bude počasí ?

"Na svatého Martina nejlepší je husina;
pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí."
"Je-li kobylka martinské husy hnědá,
bude málo sněhu a na holo mrznout;
je-li však bílá, bude hodně sněhu."

 

   Rozhodující bylo množství a rozmístění podkožního tuku na těle husy, a pak také stav jejích kostí. Když měla husa více podkožního tuku, pak byla tužší zima. Čím tmavší prsní kost husy byla, tím blátivější by měly být Vánoce. A naopak čím světlejší, tím víc by mělo napadnout sněhu. Důležitý byl také hřbet kosti - pokud byl do bíla, pak byl sníh i na horách. Když byl naopak kropenatý, přišly plískanice.


4.   Proč se podává na Martina právě "husa" ?
      A doplňte závěr pranostiky:

"Na svatého Martina husa nejpěkněji .........."

 

   Zpívá ... na pekáči. (Ašak mohla by tančit jako na animaci.)
   Ano a také "Radost Martina je hus a džbán vína."
 
Podle legendy se stala husa tradiční svatomartinskou pochoutkou
za trest, protože svým kejháním rušila Martinovo kázání a bohoslužbu. A husy odsoudil, aby v den této památky pykaly za svoje provinění na pekáči. Existuje také druhá verze, podle které se Martin před svou volbou biskupem ze své skromnosti schoval k husám. Avšak ty ho svým silným kejháním prozradily.
    Ať už je pravdou cokoliv, podzimní vykrmená mladá husa již k Martinu zkrátka patří. Porcování husy vždy podléhalo přísnému řádu. Nejníže postavený sluha dostal křídlo (aby prý při práci lítal), výše postavený sluha stehno a hospodář sám si nechával zbytek. Kůže z husích nohou se dávala do střevíců.


3.  Co si představíme pod pojmem "svatomartinské pečivo"?

   Svatomartinské rohy nebo podkovy koně sv. Martina,
tj. rohlíčky plněné mákem, řepou anebo povidly.
Měly tvar podkovy a někdy připomínaly zakřivený roh, jenž představoval mužnou sílu. Pekly se ze sladkého těsta s rozinkami a sypaly mákem nebo se plnily nádivkou z řepy a máku. Jinde byly výslužkou velké makové buchty. Pečou se i koláče a drobné cukroví.


2.  Zavedení adventu jako očekávání příchodu Vykupitele se začalo šířit
     z  jedné evropské země dál. Ve které zemi to bylo, kde se původně

     říkalo adventu "půst svatého Martina" ?

  Podle nejstarších písemných svědectví to bylo v roce 462 v tourské diecézi, kdy tam biskup Perpetus nařídil věřícím, aby třikrát v týdnu v době od Martina do Vánoc dodržovali půst. To bylo také důvodem, proč se v předvečer svátku tohoto světce scházeli rodiny a přátelé, aby před nastávajícím postem zasedli k bohatě prostřenému stolu, na kterém nechyběla svatomartinská husa a svatomartinské pečivo. Mělo to své opodstatnění, neboť toto období je příznačné pro hlavní tah hus. Ta země je - Francie.


1.  Čtyři týdny před Vánocemi vlastní název mají, patříš k těm, kdo jej
     znají? Jak se tato doba souhrnně nazývá, doba,
     ve které se připravujeme na Vánoce. Co je na ní zvláštního?

  Současná podoba čtyř týdnů a neděl adventu se ustálila ve 12. století a symbolizuje dobu, po kterou putovali Marie a Josef do Betléma. Latinské slovo "adventus" znamená příchod. Vztahuje se ještě na jednu událost popsanou v závěru všech evangelií. O jakou se jedná? Příchod se vztahuje také na Poslední soud, tedy poslední příchod Ježíše Krista na svět. V teologickém smyslu se advent vyznačuje tímto dvojím očekáváním.

 

 

Tyto webové stránky jsou chráněny autorským právem. Autorským právem jsou chráněny jak obsah, tak i forma těchto webových stránek. Všechny materiály jsou určeny pouze pro nekomerční a osobní užití, ovšem za předpokladu, že zachováte všechna autorská práva a budete se řídit jakýmikoli sděleními o vlastnických právech v těchto materiálech uvedenými.

Veškeré reprodukce, úpravy, překlady, uchovávání a zpracování obsahu či formy těchto webových stránek na jiných médiích, včetně jejich ukládání anebo zpracování elektronickými prostředky, požívají ochrany dle autorského práva. Jakékoli použití či využití obsahu či formy těchto webových stránek, ať již zcela či z části, nelze užívat pro veřejné nebo obchodní účely bez povolení NO CČSH O.-Z.

Jakákoli reprodukce informací či údajů, zejména užití textů anebo jejich částí anebo materiálů tvořících image (vč. fotografií), lze pouze s předchozím písemným souhlasem Náboženské obce CČSH V Ostravě-Zábřehu. Náboženská obce CČSH v Ostravě-Zábřehu je držitelem práv k rozšiřování a reprodukci. Tato práva zůstávají v celém rozsahu v platnosti i v případech, kdy se do archivu automaticky anebo manuálně vkládají obrázky a texty.

 

TOPlist